Hladové bouře v Plzni

Hladový protest před budovou hejtmanství na pozdější Americké třídě

Hladové bouře v Plzni proběhly v červnu 1918, během závěrečných měsíců první světové války.

Pozadí

K události došlo v atmosféře všeobecně rozšířeného hladu, který trápil celé Rakousko-Uhersko. V lednu 1918 došlo k velké stávce, v níž dělníci průmyslových závodů Předlitavska požadovali zvýšení přídělů potravin v rámci tehdy platného přídělového systému a konec války. Demonstrace a násilnosti zažila na konci ledna 1918 i Plzeň. Následně se stávky přelily v nepokoje a akty vzpoury v rakousko-uherské armádě a námořnictvu (např. Vzpoura v boce Kotorské). V dubnu byla výše přídělů opět snížena, což způsobilo další vlnu nespokojenosti. Hlad způsobovala nejen špatná úroda ale i problémy s distribucí potravin, neboť provoz na rakousko-uherských drahách byl omezený (řadu vlaků požadovalo vojsko pro přepravu jednotek na bojiště).

Průběh události

Tlačenice před aprovizačním skladištěm

V této atmosféře došlo k narušení dodávek chleba v celé Plzni po dobu čtrnácti dnů (dodáván byl pouze chléb z kukuřičné mouky a z mouky ječné). Následně došlo k výpadkům dodávek mouky do města zcela. Plzeň měla v době první světové války okolo 80 tisíc obyvatel. I když bylo přislíbeno dodat přes dvacet tisíc bochníků chleba, vydán byl jen velmi malý počet. Aprovizační skladiště rozdělila jen pětinu avizovaného množství mouky. V noci z 18. na 19. června 1918 došlo k prvnímu rabování obchodů s potravinami.^[1]

Následující den došlo k nepokojům a potyčkám před obchody s moukou po celém městě. Násilnosti a chaos se ve večerních hodinách pokusila zastavit policie a četnictvo.^[2] Rozebírání nákladů s potravinami probíhalo tak, že matky nechávaly nabírat mouku a další potraviny děti, protože očekávaly, že proti nim bezpečnostní složky nezasáhnou.

Následujícího dne v odpoledních hodinách přepadl shromážděný dav na plzeňském hlavním nádraží obsadil vlak s potravinami, především s nedostatkovým chlebem. Na to byla do Plzně povolána armáda (69. pěší pluk), která měla zamezit dalšímu neklidu a pokračování živelného rozebírání jídla. Byla složena především z vojáků maďarské národnosti pod vedením plzeňského Němce Oskara Wirfla.^[3] Vzhledem k vypjaté situaci začal shromážděný dav, který tvořily především děti, házet na přítomné vojsko kamení a další předměty. Následně padl rozkaz ke střelbě, který byl učiněn bez varování. Postřeleno bylo 12 lidí, včetně několika dětí. Čtyři následně zemřely v nemocnici.

Následky a odkaz

Žulový památník připomínající datum střelby do shromážděného davu.

Památník zastřelených dětí.

Událost šokovala plzeňskou veřejnost, vedla k dalším protestům a generální stávce následujícího dne. Následujícího dne se uskutečnil pohřeb zastřelených dětí, který se velmi rychle přetavil v rozsáhlou demonstraci proti rakousko-uherské vládě. Plzeňské bezpečnostní složky a město Plzeň informovaly o tom, že si zákrok armády nevyžádaly.

Nespokojenost, protesty a stávky probíhaly ve městě i v průběhu léta a na začátku podzimu roku 1918. O události vzhledem k cenzuře místní tisk nebo český, resp. rakousko-uherský příliš neinformoval. Některé zprávy se objevily až s měsíčním zpožděním.

Událost připomíná pamětní deska umístěná na adrese Koterovská 40 na plzeňských Slovanech. Jednotlivých pět zastřelených potom má památník na plzeňském Ústředním hřbitově.

Reference

1. Článek na portálu extrastory.cz. www.extrastory.cz [online]. [cit. 2021-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11. 
2. Článek na portálu E15
3. Článek na portálu novinky.cz

Literatura

• Pavel Řepík: Reflexe klíčových událostí v Plzni roku 1918 v regionálním tisku

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Hladové bouře v Plzni na Wikimedia Commons

Portály: Plzeň | První světová válka