Původní kostel sv. Václava v Baltimore, první český kostel ve městě, v době dokončení roku 1872 (kresba z časopisu Amerikán, 1879)
Historie české komunity v Baltimoru sahá až do poloviny 19. století. Tisíce přistěhovalců z Čech přišlo do východního Baltimoru na konci 19. a na počátku 20. století. Postupně se stali důležitou součástí baltimorského etnického a kulturního dědictví. České komunity založily řadu kulturních institucí, aby se zachoval český původ, včetně odkazů na římskokatolickou církev, vznikly také festivaly, jazyková škola a založen byl i tzv. český národní hřbitov (Bohemian National Cemetery).[1] Roku 1872 zde byl postavena jednoduchá stavba katolického kostela sv. Václava, který byl v pozdějších letech přestavěn a rozšířen.
Populačního vrcholu dosáhla česká komunita na konci 19. století a na začátku 20. století, kdy se Baltimore stal domovem 12 až 15 tisíc lidí původem z Čech. Populace začala klesat v průběhu druhé poloviny 20. století, kdy se česká komunita asimilovala a mnoho Čechoameričanů se přestěhovalo na předměstí Baltimoru. Počátkem 90. let 20. století již byla bývalá česká komunita ve východním Baltimoru značně rozptýlena.
Demografické údaje
Česká populace v Baltimoru
Rok
Počet
1870
1 000
1880
5 000
1920
7 750
1930
7 652
1940
4 031
2000
2 206
2013
1 290
V roce 1870 žilo v Baltimoru přibližně 1000 českých katolíků. Během desetiletí tento počet vzrostl na více než 5000. Přímo v roce 1870 přišlo do Baltimoru 766 lidí, kteří se narodili ještě v Čechách, což dělalo tuto oblast třetím největším zdrojem imigrantů v Baltimoru po lidech ze Spojeného království Velké Británie a Irska a z Německa.
Fotogalerie
St. Wenceslaus (Kostel sv. Václava), katolický kostel ve Východním Baltimore
Malé Čechy (Little Bohemia)
St. Wenceslaus Lyceum, katolická škola ve Východním Baltimore
.png)
