Hinsbergova reakce je organická reakce, která slouží k rozlišení primárních, sekundárních a terciárních aminů. Provádí se promícháváním vzorku aminu s benzensulfonylchloridem za přítomnosti hydroxidu sodného nebo hydroxidu draselného. Primární amin vytvoří rozpustnou sulfonamidovou sůl; z ní se okyselením získá sulfonamid, který vytvoří sraženinu. Sekundární amin vytvoří přímo sulfonamid. Terciární amin nezreaguje, ovšem nerozpustí se. Po přidání zředěné kyseliny se přemění na rozpustnou sůl.[1]
Terciární aminy reagují s benzensulfonylchloridem za mnoha různých podmínek, test je tak vypovídající pouze při uvážení rychlosti reakce, koncentrací, teploty a rozpustnosti.[2]
Reakci objevil Oscar Hinsberg v roce 1890.[3][4]
Průběh reakce
Aminy fungují jako nukleofily, které reagují s benzensulfonylchloridem a nahrazují v něm atom chloru. Sulfonamidy vznikající z primárních a sekundárních aminů jsou prakticky nerozpustné a vysráží se:
- C6H5SO2Cl + 2 RR'NH → C6H5SO2NRR' + [RR'NH2+]Cl−
U primárních aminů (R' = H) dochází k deprotonaci vytvořeného sulfonamidu a tvorbě ve vodě rozpustné sulfonamidové soli (Na[C6H5SO2NR]):
- C6H5SO2N(H)R + NaOH → Na+[C6H5SO2NR−] + H2O
Terciární aminy vyvolávají hydrolýzu sulfonylchloridové funkční skupiny, což také umožňuje tvorbu rozpustných solí:
- C6H5SO2Cl + R3N + H2O → R3NH+[C6H5SO −
3 ]
Externí odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hinsberg reaction na anglické Wikipedii.
- ↑ "The systematic identification of organic compounds" 4th ed. by Ralph L. Shriner, Reynold C. Fuson, and David Y. Curtin. John Wiley & Sons, Inc., New York, 1956. DOI:10.1002/jps.3030450636Je zde použita šablona
{{DOI}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“. and more recent editions.
- ↑ C. R. Gambill. Benzenesulfonyl chloride does react with tertiary amines. The Hinsberg test in proper prospective. Journal of Chemical Education. S. 287. Bibcode 1972JChEd..49..287G.
- ↑ O. Hinsberg: Ueber die Bildung von Säureestern und Säureamiden bei Gegenwart von Wasser und Alkali, in: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 1890, 23, 2962–2965; DOI:10.1002/cber.189002302215Je zde použita šablona
{{DOI}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.
- ↑ O. Hinsberg, J. Kessler: Ueber die Trennung der primären und secundären Aminbasen, in: Ber. Dtsch. Chem. Ges. 1905, 38, 906–911; DOI:10.1002/cber.190503801161Je zde použita šablona
{{DOI}}
označená jako k „pouze dočasnému použití“.