Henri Honoré d'Estienne d'Orves

Henri Honoré d'Estienne d'Orves
Narození	5. června 1901 Verrières-le-Buisson
Úmrtí	29. srpna 1941 (ve věku 40 let) Fort Mont-Valérien
Příčina úmrtí	střelná rána
Alma mater	Polytechnická škola Lyceum Ludvíka Velikého Námořní škola Lyceum sv. Aloise z Gonzagy
Povolání	voják a herec
Ocenění	Společník osvobození důstojník Řádu Ouissam Alaouite rytíř Řádu čestné legie zemřel pro Francii Důstojník Řádu rumunské koruny
Děti	Philippe Honoré d'Estienne d'Orves Rose de Beaufortová
Rod	Estienneové
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Henri Honoré d'Estienne d'Orves (3. června 1901, Verrières-le-Buisson, Francie – 29. srpna 1941, Suresnes, Francie) byl důstojník francouzského námořnictva a jeden z hlavních hrdinů odbojové organizace Résistance.

Životopis

Mládí a vojenská kariéra

Henri Honoré d'Estienne d'Ovres se narodil ve vesnici Verrières-le-Buisson v katolické rodině. Za první světové války studoval v Lycée Louis-le-Grand, a v roce 1921 studoval na École Polytechnique. O dva roky později začal d'Estienne d'Orves chodit do námořní školy a působil na křižníku Jeanne d'Arc. Poté působil jako důstojník na bitevní lodi Provence a na několika dalších lodích. V roce 1929 se d'Estienne d'Orves oženil s Éliane de Lorgeril, se kterou měl pět dětí.

V roce 1935 získal d'Estienne d'Orves řád čestné legie. Když roku 1939 vypukla druhá světová válka, sloužil na palubě lodi Jaguar. Roku 1940 působil d'Estienne d'Orves v Egyptě, kde začal sympatizovat s politickou pravicí, a když byla Francie 17. června poražena, d'Estienne d'Orves dezertoval a působil v Résistance, i když spolupracoval i s Forces Françaises Libres.

Špionáž v obsazené Francii

Dne 21. prosince 1940 vyplul d'Estienne d'Orves na rybářské lodi z Anglie do Francie spolu se svým spolupracovníkem Maurice Brailerem a rádiovým operátorem Alfred Gaesslerem, německy mluvícím Alsasanem. Do Francie přijeli dalšího dne.

D'Estienne d'Orves, Brailer a Gaessler se usídlili v Nantes, kde získávali a předávali cenné informace o nepříteli (pobřežních opevněních, ponorkách, letištích a tancích).

Následujícího roku 1941 se D'Estienne d'Orves a Brailer spojili v Paříži s Maxem Andrém, Janem Doornikem a dalšími lidmi z francouzské Résistance. Jejich rádiový operátor Gaessler zůstal v Nantes, kde však byl mezitím zatčen Němci. O několik dní později byli zatčeni i d'Estienne d'Orves a ostatní.

Gaessler byl poté propuštěn a roku 1944 se usadil v Rakousku, odkud následujícího roku za záhadných okolností zmizel.

Soud a smrt

Všichni muži byli vězněni v Cherche-Midi. Soud začal 13. května 1941. D'Estienne d'Orves byl obviněn ze špionáže a pokusu svrhnout Vichistickou vládu a 23. května byl spolu s Maurice Brailerem a Janem Doornikem odsouzen k trestu smrti. Max André byl odsouzen k trestu odnětí svobody.

Rozsudky smrti byly vykonány 29. srpna 1941. D'Estienne d'Orves se před popravou otočil k soudci a řekl: "Pane, vy jste německý důstojník. Já jsem francouzský důstojník. Oba jsme konali jen svou povinnost. Dovolte, abych vás obejmul". Poslední pomazání dostal od kněze Franze Stocka.

Mrtvoly pak byly pohřbeny na hřbitově v Verrières-le-Buisson.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Honoré d´Estienne d´Orves na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Honoré d'Estienne d'Orves na Wikimedia Commons