Henri Allouard

Henri Allouard
Narození	11. července 1844 bývalý 10. pařížský obvod
Úmrtí	11. srpna 1929 (ve věku 85 let) nebo 12. srpna 1929 (ve věku 85 let) 15. obvod
Místo pohřbení	Hřbitov Père-Lachaise Grave of Allouard family
Alma mater	Stanislavova kolej
Povolání	malíř, sochař a designér
Ocenění	důstojník Řádu čestné legie
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Henri Émile Allouard (11. července 1844 Paříž – 11. srpna 1929 Paříž) byl francouzský malíř a sochař.

Život

Richelieu na La Rochelle, Salon, 1905.

Henri Allouard studoval u Alexandra Schoenewerka a Eugèna-Louise Lequesne. V Salonu francouzských umělců vystavoval od roku 1865 do roku 1928. Původním zaměstnáním knihkupec se Allouard sochařství začal věnovat poměrně pozdě, až v roce 1872, kdy již měl zajištěné živobytí.

Od roku 1889 byl součástí poroty Salonu pro sochařství a dekorativní umění. Zúčastnil se svými díly mnoha světových výstavy (od roku 1889), v roce 1900 mu byla udělena zlatá medaile.

Jeho tvorba byla známá kombinováním polychromovaného mramoru a bronzu, pracoval ale také s terakotou, slonovinou a drahými kovy. Je autorem nástěnných maleb v Panthéonu, Opeře Garnier a pařížské radnici.

Byl představitelem novobarokního sochařství.^[1]

Vedle malířství se věnoval také malbě a pastelu, zejména v žánrech historické malby, krajinářství a zátiší.

Henri Allouard byl jedním z dobrovolných pedagogů Normální školy pro výuku kreslení zvané podle své adresy rue Vavin. Jeho ateliér se nacházel v rue Vavin č. 28.

Je pohřben v Paříži na hřbitově Père-Lachaise (32. oddělení).

Dílo ve veřejných sbírkách a veřejném prostoru

Francie

• Blérancourt, Národní muzeum francouzsko-americké spolupráce: Projekt fontány pro Bílý Dům ve Washingtonu, 1881, galvanoplastika a terakota^[2]
• Bordeaux, Muzeum umění: Lutinerie, 1888, sousoší v mramoru^[3]
• Boulogne-sur-Mer : Pomník generála de San Martín, 1909, bronzová jezdecká socha^[4]
• Chartres : Památník Noëla Ballaye, 1904, sousoší v bronzu, odstraněna za vichistického režimu v roce 1942. Nový bronzový odlitek na místě původního sousoší slavnostně odhalen v roce 1950^[5]
• Chartres: Památník padlým z roku 1870, 1901, ve spolupráci s Georgesem Loiseau-Baillym a Eugènem Boveriem^[6]
• Nantes: Dělostřelec a Koloniální voják, 1897, dvě postavy z podstavce památníku padlým z roku 1870, navrženého ve spolupráci s Georgesem Bareauem, Charlesem Lebourgem a Louisem Baralisem^[7]
• Paříž, radnice: nástěnné malby
• Paříž, musée d'Orsay : Žena rasy Foulha, 1904, bronz^[8]
• Paris, Opéra Garnier: nástěnné malby
• Paříž, Panthéon: nástěnné malby
• Paříž, náměstí Panthéonu: Památník Pierra Corneille, 1906. Bronzová socha roztavená v roce 1942. Na jejím místě odhalena v roce 1952 kamenná náhrada podle návrhu Gabriela Rispala^[9]
• Paříž, divadlo Odéon: Komedie, 1891, mramor. Sádrový model obdržel stříbrnou medaili na světové výstavě 1889^[10]
• Paříž, Hřbitov Père-Lachaise, náhrobek Georgese Lamotha

V Guineji

• Konakry: Památník Noëla Ballaye, 1908, sousoší v bronzu. Památník je jednodušší variantou sousoší v Chartres^[11].

Galerie

• Dílo Henriho Allouarda
• 
  Pomník padlých dětí vlasti, Chartres (1901)
• 
  Socha Noëla Ballaye v Chartres (1904).
• 
  Památník Noëla Ballaye (1908), Conakry (Guinea)
• 
  Pomník generála de San Martín (1909), Boulogne-sur-Mer
• 
  Smrt (1910), klášter Cordeliers, Paříž

Salony a výstavy

• Salon 1865
• Salon francouzských umělců v roce 1881
• Světová výstava 1889 v Paříži (stříbrná medaile)
• Světová výstava 1900 v Paříži (zlatá medaile)
• Salon francouzských umělců v roce 1928

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Allouard na francouzské Wikipedii.

1. Guillaume Peigné, « Henri Allouard », in Dictionnaire des sculpteurs néo-baroques français (1870-1914), Éditions CTHS, collection Format Šablona:Numéro, Paris, 2012, p. 37-44.
2. Notice n^o 000SC021866, base Joconde, ministère français de la CultureŠablona:Joconde
3. Notice n^o 000SC021343, base Joconde, ministère français de la CultureŠablona:Joconde
4. Notice sur le site e-monumen.net
5. Notice sur le site e-monumen.net
6. Notice sur le site e-monumen.net
7. Notice sur le site e-monumen.net
8. Notice n^o 000SC010002, base Joconde, ministère français de la CultureŠablona:Joconde
9. Notice sur le site e-monumen.net
10. Guillaume Peigné, op. cit., p. 49.
11. Notice sur le site e-monumen.net

Literatura

• Jules Martin (ed), Naši malíři a sochaři, rytci, návrháři, Flammarion, 1897, str. 14.
• Guillaume Peigné " Henri Allouard ", ve Slovníku sochařů neo-barokní francouzská (1870-1914), Edice CTHS, kolekce Formátu Šablona:Numéro, Paříž, 2012, str. 37-44, ISBN 978-2-7355-0780-1

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Allouard na Wikimedia Commons

Portály: Francie | Lidé | Umění