Helenidy

Helenidy
satelitní snímek
Nejvyšší bod	2 917 m n. m. (Olymp)
Nadřazená jednotka	Alpsko-himálajská soustava
Sousední jednotky	Dinárské hory, Trácko-makedonský masív, Jónské moře, Egejské moře
Podřazené jednotky	Šar planina, Bistra, Karaorman, Řecké hory, Jakupica, Stogovo, Galičica, Baba, Paštrik, Koritnik, Korab
Světadíl	Evropa
Stát	Kosovo Kosovo Severní Makedonie Severní Makedonie Albánie Albánie Řecko Řecko
Horniny	vápenec, dolomit, pískovec, břidlice
Povodí	Dunaj (Ibar), Drin, Vjosë, Vardar, Aliákmon, Achelóos
Souřadnice	40°40′ s. š., 21°15′ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Korab – 2764 m

pohoří Baba – Pelister

Helenidy (Albánsko-řecká či Šarsko-pindská horská soustava) jsou rozsáhlý systém horských pásem navazující na tektonické linii Drin – Peć na Dinárské hory a prostírající se přes Kosovo, západní část Severní Makedonie, Albánii až do Řecka. Rozkládají se tak v jižní části Balkánského poloostrova, na Peloponés a jejich součástí je i ostrov Kréta. Východním ohraničením Helenid na území Kosova a Severní Makedonie je linie procházející údolími řek Ibar a Vardar. Jsou součástí Alpsko-himálajského systému.

Dělí se na dva základní systémy: Šarský horský systém a Řecký horský systém. Pohoří obou systémů jsou malebná, plná vápencových štítů, propastí, jeskyní a soutěsek.

Šarský horský systém

Šar Planina

Geografie a členění

Rozkládá se v západní části Severní Makedonii. Na východní straně spadá strmě do Pološské, Kičevské a Prespanské kotliny, na západě pokračuje do Albánie a na jihu do Řecka. Dělí se na dvě části – východní a západní. Vymezení tvoří Ohridská kotlina a údolí Černého Drinu a Radiky. Východní část začíná pohořím Šar planina (Titov vrh, 2 747 m) a pokračuje přes pohoří Bistra (2 163 m), Stogovo (2 273 m), Karaorman (2 243 m) a Galičica (2 255 m) do Prespanské kotliny. Západní věnec tohoto systému je vyšší a začíná na severu Paštrikem (1 989 m), pokračuje přes Koritnik (2 394 m), Korab (2 764, nejvyšší vrchol masivu) a Jablanicu (2 257 m) do Ohridské kotliny. Jedno z nejrozlehlejších pohoří v Severní Makedonii je Jakupica, tvořené čtyřmi paprskovitě uspořádanými hřebeny – Karadžica, Golešnica, Jakupica a Dautica. Všechny se sbíhají na náhorní rovině, jíž dominuje kuželovitý vrchol Soluské glavy (2 540 m). Při severomakedonsko-řecké hranici leží vysoké a členité pohoří Baba (Pelister, 2 601 m).

• Severní Makedonie
  • Šar planina – Titov vrh 2747 m
  • Bistra – Bistra 2 163 m
  • Stogovo – Stogovo 2 273 m
  • Karaorman – Karaorman 2 243 m
  • Galičica – Galičica 2 255 m
  • Koritnik – Koritnik 2 394 m
  • Paštrik – Paštrik 1 989 m
  • Korab – Korab 2 764 m
  • Dešat – Velivar 2 375 m
  • Jablanica – Jablanica 2 257 m
  • Jakupica – Solunska Glava 2 540 m
  • Baba – Pelister 2 601 m

Geologické složení

Horské oblasti Šarského systému jsou vytvořeny převážně z paleozoických břidlic, občas prostoupených krystalickými horninami (Baba, Jakupica, Šar). Ale i zde se najde vápenec (střed masivu Jakupica).

Podnebí

Subalpinské podnebí (v horstvech od 1 000 m do 2 000 m) je teplejší, také rozdíly maximálních a minimálních teplot jsou menší. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 5-7 °C. Takové podnebí je typické např. pro Babu.

Vodstvo

Velmi známá jsou největší jezera v Severní Makedonii – Ohridské jezero, v jehož hladině se zhlíží pohoří Galičica, a Prespanské jezero v pohoří Baba. Voda Prespanského jezera mizí v krasových dutinách a napájí níže položené jezero Ohridské.

Živá příroda

V mnoha horských oblastech šarského systému žijí medvědi, vlci či lišky (Šar planina). Téměř všude lze potkat vysokou zvěř a uvidět kamzíka či divoké prase. Hojní jsou hadi, ještěrky atd. Rozmanitost krajinných typů i mimořádnou pestrost životního prostředí pro živočichy podmiňuje také rostlinstvo. Na mnoha místech byla vyhlášena chráněná území a národní parky. Jde např. o Pelister a Galičicu na severomakedonsko-řecké hranici. Národní parky jsou také v Albánii.

Literatura

• publikace Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) – ISBN 80-242-0822-9
• publikace Jirásko, Leder, Lorenc : Jugoslávské hory. Praha, 1987