PROFILBARU.COM

Helena Broftová–Piťhová
Narození	21. ledna 1906; Praha, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	20. století; Praha(?), Československo
Alma mater	Uměleckoprůmyslová škola v Praze
Povolání	malířka
Manžel(ka)	JUDr. Alexandr Broft; Kamil Roškot
Příbuzní	Máša Broftová (švagrová); Anna Roškotová (švagrová)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Helena Broftová, rozená Piťhová (21. ledna 1906 Praha^[1] – po roce 1955) byla česká malířka meziválečné moderny, členka Kruhu výtvarných umělkyň.

Životopis

Narodila se v Praze na Novém Městě v Žitné ulici čp. 609/II v dobře situované rodině univerzitního profesora MUDr. Václava Piťhy a jeho manželky Hermíny, rozené Melicharové. Matka pocházela z pražské rodiny Františka Melichara, majitele továrny na zemědělské stroje v Brandýse nad Labem.

Malbu studovala soukromě u Rudolfa Vejrycha a v kursech pro ženy na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Dále podnikla studijní cestu do Paříže, kde spatřovala své vzory v postimpresionistech. Od roku 1929 se prezentovala v Adresáři výtvarných umělců československých jako malířka již s příjmením Broftová, někdy byla evidována jako akademická malířka.^[2]

Krátce byla provdána za pražského obchodníka JUDr. Alexandra Brofta (19.3.1902–28.5.1927),^[3]^[4] který 28. května 1927 náhle zemřel.^[5] Bydlela v Bubenči v Bučkově (nyní Rooseveltově) ulici čp. 49.

Jako vdova se Helena Broftová provdala podruhé 21. prosince 1939 u sv. Gottharda v Bubenči za architekta Kamila Roškota, tehdy třiapadesátiletého.^[6] Bydleli v Roškotově rodinné vile v Praha 6 na Špejchaře, Belcrediho čp. 102 (nyní třída Milady Horákové čp. 102), než odjeli do Paříže, kde Roškot 12. července 1945 zemřel. Helena Broftová příjmení svého manžela nikdy neužívala.

Dílo

Věnovala se různým žánrům, jak figurální malbě, tak krajinářství, malbě květin a zátiší. Podle Prokopa Tomana:^[7]

„

... zobrazuje ženské mládí, dívčí svět a jeho svěžest. Formě se učila u francouzských novoimpresionistů.

“

Vystavovala s Kruhem výtvarných umělkyň, jehož byla členkou, také na I. zlínském salónu v roce 1936, dále prezentovala své obrazy z pobytu ve Francii na výstavě v pražském Institutu Ernesta Denise, vystavovala také na výstavě v Obecním domě v květnu 1937, na souborné výstavě Národ svým výtvarným umělcům v roce 1939 v Praze, i jinde. Vystavená díla prodávala prostřednictvím pražské Krásné jizby.

Obrazy (výběr)

Dívčí portrét^[8]
Snídaně v trávě (parafráze na obraz Eduarda Maneta, ale bez mužů a s oblečenými ženami)
Zátiší s kloboukem
Dívčí portrét
Slovanský typ, Nezralé ovoce (1937)^[9]

Odkazy

Reference

↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
↑ Adresář Protektorátu Čechy a Morava pro průmysl, živnosti, obchod a.... Praha 1939, s. 858
↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
↑ Národní listy č. 147 z 29. května 1927, s. 14 úmrtní oznámení
↑ Archivní katalog. katalog.ahmp.cz [online]. [cit. 2024-03-28]. Dostupné online.
↑ Toman Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců I., Praha 1947, s. 98; Toman její úmrtí neuvádí ani v Dodatcích slovníku z roku 1955.
↑ repro in: Letem českým světem, č. 11, 26.12.1933, strana 7
↑ ilustrovaný týdeník Jas, roč. 11, číslo 19 ze 7.5.1937, recenze výstavy s. 14:"Helena Broftová mdlých barev využívá pro jinak velmi dokonalý výraz."

Literatura

Roškotová, Anna: Sborník Kruhu výtvarných umělkyň. Praha 1935, s. 44-45
Heslo Broftova-Pitkhova, Helena, in: Benezit Dictionary of Artists, Oxford University Press 2011 dostupné online (po přihlášení)
Kruh výtvarných umělkyň v dokumentech a datech 1920–2020. GVU v Náchodě 2020; ISBN 978-80-88341-02-4
Heczková, Libuše–Pachmanová, Martina–Šámal, Petr: Jak odlesk měsíce v jezeře. Česká teorie a kritika umění v genderových souvislostech (1865-1945). Řevnice: Arbor vitae, 2014, ISBN 978-80-7467-075-6, s. 252, 258, 316