Opat Heřman, který byl zvolen bezprostředně po prvním oseckém opatovi Ruthardovi a s jistotou je doložen až v letech 1207-1209.
Pravděpodobně za jeho úřadování obdržel Osecký klášter významné konfirmačnílistiny od představitelů státu i církve, včetně tří listin papežeInocence III. v průběhu roku 1207. S vypravením posla do Říma se spojovaly velké náklady, včetně vydání, která byla spojena s žádostí u papežské kurie. Protože kláštery v počátcích své existence neoplývaly finanční hotovostí, zřejmě z těchto důvodů se Heřman zadlužil u tuskulského biskupa – kardinálaMikuláše de Romanis, aby mohl zaplatit všechny náklady. Osecký klášter tak získal papežské schválení.
Podle listinného falza, hlásícího se k roku 1208, byly základy původního románského klášterního kostela položeny již v letech 1206[1] nebo 1207,[2][3] tedy v době oseckého opata Heřmana. Podle jiného falza, hlásícího se k roku 1209, světil pražský biskupDaniel II. v Oseku hřbitov a oltář svatých Petra a Pavla.[2] Opat Heřman mohl být tím, kdo biskupa Daniela II. pozval.
Odkazy
Reference
↑ abTHEBES, Jindřich Bernhard. Přehled opatů oseckého kláštera. In: KRUTSKÝ, Norbert. 800 let kláštera Osek, jubilejní sborník. [s.l.]: Cisterciácké opatství Osek a Spolek přátel klášter Osek, 1996. ISBN80-85204-30-4. S. 27 a 31.