Gyula Gömbös

Gyula Gömbös
Gyula Gömbös na portrétu Tibora Pólya
Gyula Gömbös na portrétu Tibora Pólya
Maďarský premiér
Ve funkci:
1. října 1932 – 6. října 1936
PanovníkMiklós Horthy jako regent
PředchůdceGyula Károlyi
NástupceKálmán Darányi
Ministr obrany Maďarska
Ve funkci:
10. listopadu 1929 – 2. září 1936
PředchůdceKároly Csáky
NástupceJózsef Somkuthy
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana národního sjednocení (1928 - 1936)
Narození26. prosince 1886
Murga
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. října 1936 (ve věku 49 let)
Mnichov
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtíonemocnění ledvin
Místo pohřbeníHřbitov Kerepesi
NárodnostMaďarská
ChoťPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ129948841
Profesepolitik, diplomat a důstojník
Náboženstvíluteránství
Oceněníčestný občan Dunakeszi (1931)
honorary citizen of Szentes (1933)
Řád bílé orlice (1934)
čestný občan Segedínu (1935)
CommonsGyula Gömbös
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gyula Gömbös de Jákfa (26. prosince 1886 Murga – 6. října 1936 Mnichov) byl maďarský šlechtic, politik a premiér Maďarského království v letech 1932–1936.

Život

Narodil se do maďarské šlechtické rodiny Gyulovi Gömbösovi st. a jeho manželce Marii Weitzel.[1] Dětství strávil v obci Murga, která se nachází v župě Tolna. Jeho rodina se hlásila k luteránství.[2]

Jako mladý vstoupil do rakousko-uherské armády a zúčastnil se bojů I. světové války. Po roce 1919 se angažoval v boji proti představitelům komunistické Maďarské republiky rad, jež dočasně existovala od 21. března do 1. srpna 1919. Byl jedním z čelných představitelů tzv. Bílého teroru.[3]

Gyula Gömbös s Benitem Mussolinim (1936)

Po porážce komunistů a vzniku Maďarského království se stal významnou politickou osobností nového státu. V roce 1929 byl jmenován generálmajorem a zaujal místo maďarského ministra obrany.[3] V říjnu 1932 nahradil v premiérském úřadě nevýrazného Gyulu Károlyiho a zahájil sbližování Maďarska s fašistickou Itálii. Jeho politický program, nesoucí jméno Národní pracovní plán, měl celkem 95 bodů, k nimž patřil například odklon od demokratických principů či revize Trianonské mírové smlouvy z roku 1920.[4] Roku 1934 Gömbös navštívil Itálii, kde spolu s Mussolinim a rakouským kancléřem Dollfußem uzavřel tzv. Římské protokoly, jejichž cílem bylo oslabit pozice států Malé dohody a tím dosáhnout budoucí možné revize Pařížských předměstských smluv. Gömbös se též snažil udržovat dobré vztahy s nacistickým Německem; byl prvním zahraničním politikem, který v Berlíně navštívil nového kancléře Adolfa Hitlera. Hitler se však ke Gömbösovým ambiciózním plánům stavěl spíše rezervovaně a nesouhlasil ani s chystaným rozšiřováním maďarské armády. Snahy Gyuly Gömböse o přeměnu Maďarska na totalitní diktaturu pak narážely na odpor konzervativních kruhů, v jejichž čele stál tehdejší regent Maďarského království Miklós Horthy.[4]

V průběhu roku 1935 těžce onemocněl rakovinou varlat, které v říjnu 1936 podlehl. Pohřben byl na hřbitově Kerepesi v Budapešti. Novým maďarským premiérem se stal Kálmán Darányi, jeden z představitelů konzervativní politiky.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Gyula Gömbös de Jákfa. geni_family_tree [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Magyar Protestáns Panteon - Gömbös Gyula. church.lutheran.hu [online]. [cit. 2018-02-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-21. 
  3. ↑ a b Gömbös, Gyula : Maďarsko (HUN). http://forum.valka.cz. Dostupné online [cit. 2018-02-17]. 
  4. ↑ a b MICHELKO, Roman. Medzivojnové európske diktatúry. První. vyd. Martin: Matica slovenská, 2012. 83 s. ISBN 978-80-8128-025-2. S. 50. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Gyula Gömbös na Wikimedia Commons
Premiéři Maďarska
Uhersko během Revoluce 1848–1849
Lajos Batthyány (1848) • Ádám Récsey (1848) • Lajos Kossuth (1848–1849) • Bertalan Szemere (1849)
Uhersko v rámci Rakouska-Uherska
Gyula Andrássy (1867–1871) • Menyhért Lónyay (1871–1872) • József Szlávy (1872–1874) • István Bittó (1874–1875) • Béla Wenkheim (1875) • Kálmán Tisza (1875–1890) • Gyula Szapáry (1890–1892) • Sándor Wekerle (1892–1895) • Dezső Bánffy (1895–1899) • Kálmán Széll (1899–1903) • Károly Khuen-Héderváry (1903) • István Tisza (1903–1905) • Géza Fejérváry (1905–1906) • Sándor Wekerle (1906–1910) • Károly Khuen-Héderváry (1910–1912) • László Lukács (1912–1913) • István Tisza (1913–1917) • Móric Esterházy (1917) • Sándor Wekerle (1917–1918) • János Hadik (1918)
První Maďarská republika
Mihály Károlyi (1918–1919) • Dénes Berinkey (1919)
Maďarská republika rad
Sándor Garbai (1919) • Gyula Peidl (1919) • (Protirevoluční vláda: Gyula Károlyi (1919) • Dezső Pattantyús-Ábrahám (1919)
Maďarské království
István Friedrich (1919) • Károly Huszár (1919–1920) • Sándor Simonyi-Semadam (1920) • Pál Teleki (1920–1921) • István Bethlen (1921–1931) • Gyula Károlyi (1931–1932) • Gyula Gömbös (1932–1936) • Kálmán Darányi (1936–1938) • Béla Imrédy (1938–1939) • Pál Teleki (1939–1941) • László Bárdossy (1941–1942) • Miklós Kállay (1942–1944) • Döme Sztójay (1944) • Géza Lakatos (1944) • Ferenc Szálasi (1944–1945) • Béla Miklós (1945)
Druhá Maďarská republika
Zoltán Tildy (1945–1946) • Ferenc Nagy (1946–1947) • Lajos Dinnyés (1947–1948)
Maďarská lidová republika
István Dobi (1948–1952) • Mátyás Rákosi (1952–1953) • Imre Nagy (1953–1955) • András Hegedűs (1955–1956) • Imre Nagy (1956) • János Kádár (1956–1958) • Ferenc Münnich (1958–1961) • János Kádár (1961–1965) • Gyula Kállai (1965–1967) • Jenő Fock (1967–1975) • György Lázár (1975–1987) • Károly Grósz (1987–1988) • Miklós Németh (1988–1989)
Třetí Maďarská republika
József Antall (1990–1993) • Péter Boross (1993–1994) • Gyula Horn (1994–1998) • Viktor Orbán (1998–2002) • Péter Medgyessy (2002–2004) • Ferenc Gyurcsány (2004–2009) • Gordon Bajnai (2009–2010) • Viktor Orbán (od 2010)

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!