Isla Gorgona je tropický ostrov u tichomořského pobřeží Kolumbie. Ostrov administrativně přináleží k obci Guapi v departementu Cauca.
Historie
Severní cíp ostrova
První osídlení
Prvními obyvateli Gorgony byli pravděpodobně lidé spojeni s kulturou Tumaco-Tolita. Byli to zkušení námořníci a živili se zemědělstvím a rybolovem. Pracovali také s kamennými nástroji a byli zlatníci. Na ostrově po nich zůstaly archeologické pozůstatky datované kolem roku 1300 našeho letopočtu. Španělští dobyvatelé poprvé navštívili Gorgonu v roce 1524, kdy ji objevil Diego de Almagro. Ostrov bohatý na čerstvou vodu a cenné dřevo sloužil jako zásobovací stanice pro lodě na cestě z Panamy do Peru a zpět.
Opuštěná věznice
Trestanecká kolonie
Během první poloviny 20. století zůstávala Gorgona většinou neobydlená. V roce 1959 byla na ostrově založena trestanecká kolonie. Gorgona se stala známou jako kolumbijský Alcatraz. Odsouzeni byli odrazeni od útěku jedovatými hady uvnitř ostrova a žraloky hlídajícími cestu na 30 km vzdálenou pevninu. Kolonie byla uzavřena v roce 1984 a poslední vězni byli převezeni na pevninu. Bývalé budovy vězení byly nyní pokryty hustou vegetací, ale část je stále vidět.
Národní park
Přírodní národní park Gorgona byl založen v roce 1984. Na ostrově není žádné stálé obyvatelstvo, kromě zaměstnanců zapojených do správy a ochrany národního parku. Nachází se zde ekoturistické centrum s ubytováním a restaurací. Návštěvníci potřebují předchozí povolení k příchodu na ostrov, Gorgona může hostit přibližně 80 návštěvníků najednou. Vzhledem k tomu, že Gorgona je tropické prostředí známé svými jedovatými hady, není návštěvníkům dovoleno chodit kamkoli bez doprovodu.
Příroda
Anolis gorgonae
Geografie
Ostrov má celkovou plochu 26 km2. Nachází se 35 km od kontinentu. Jihozápadně od Gorgony je další mnohem menší ostrov zvaný Gorgonilla o rozloze 48,99 ha. Gorgona a Gorgonilla jsou odděleny úžinou Tasca, která je dlouhá 400 m. Před zemětřesením, k němuž došlo dne 31. března 1983, bylo možné během odlivu přejít pěšky z Gorgony na Gorgonillu. Několik skalnatých ostrůvků se nachází jihozápadně od Gorgonilly, z nichž největší se nazývá El Viudo (Vdovec). U severního cípu Gorgony se nacházejí další ostrůvky zvané Rocas del Horno.
Terén Gorgony je hornatý s nejvyšším vrcholem Cerro La Trinidad ve výšce 338 m n. m. Páteř ostrova tvoří vrcholy Los Micos, La Esperanza y El Mirador. Gorgonilla má maximální výšku 90 m n. m. Na východní (kontinentální) straně ostrova jsou pláže s bílým pískem, na západní (oceánské) straně jsou většinou útesy a pár písečných pláží. Střed ostrova pokrývá hustá velmi vlhká džungle.
Vodní toky
Ostrov má průměrnou teplotu 26 stupňů Celsia. Při průměrné vlhkosti 90% jsou časté intenzivní srážky a mlhavé dny; srážkový úhrn dosahuje hodnoty 6 948,5 mm ročně. Díky častým dešťům a vysoké vlhkosti má Gorgona bohatý hydrografický systém, který zahrnuje velké množství vodních toků proudících k oceánu. Většina z nich se nachází na východní straně ostrova. Asi 25 toků zůstává aktivní po celý rok a 75 během období dešťů. Na ostrově jsou také dvě jezera: La Cabrera a Tunapurí.
Fauna
Hustý tropický deštný prales ostrova byl izolován po tisíce let od pevniny a poskytuje útočiště některým jedinečným druhům, jako je endemický Anolis gorgonae. Bohužel tomuto druhu hrozí vyhynutí v důsledku kácení lesů za dob vězení a predace zavlečeného baziliška kohoutího. Gorgona je známá svými hady. Vyskytují se zde tři druhy jedovatých hadů, včetně obávaného křovináře aksamitového a dvou druhů korálovců: Micrurus dumerili a Micrurus mipartitus. Ostrov obývá také několik nejedovatých druhů hadů, včetně hroznýše královského.
Mezi suchozemské savce patří zavlečená malpa kapucínská, lenochod hnědokrký a aguti. Na ostrově se také vyskytuje více než tucet druhů netopýrů. Dále bylo zaznamenáno několik druhů suchozemských ptáků, například endemický mravenčík a květomil modrý.
