Sir George Biddell Airy PRS KCB (27. července 1801 – 2. ledna 1892) byl anglický matematik a astronom, který mezi lety 1835 a 1881 zastával pozici Královského astronoma. Zabýval se např. studiem oběžných drah planet a měřením průměrné hustoty Země. Jako Královský astronom v roce 1851 určil, že základní poledník prochází Královskou greenwichskou observatoří. V roce 1831 mu byla za výzkum světla a vytvoření teorie duhy udělena Copleyho medaile. V roce 1833 a 1846 získal Gold Medal of the Royal Astronomical Society.
Vystudoval Trinity College na Cambridgeské univerzitě a v roce 1826 se tam stal lukasiánským profesorem matematiky. V únoru 1828 se stal profesorem astronomie a ředitelem Cambridgeské observatoře. V roce 1836 se stal členem Královské společnosti a v roce 1840 členem Královské švédské akademie věd.
Jsou po něm pojmenovány krátery Airy (Měsíc)[2], Airy (Mars) a Airy-0 (Mars).
Je rovněž vynálezcem tórických čoček pro korekci astigmatismu.[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku George Biddell Airy na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy
