Geneticky modifikované plodiny v Číně

Geneticky modifikované plodiny (také GM plodiny) jsou rostliny, jejichž původní genetický materiál byl změněn metodami genového inženýrství. Čínská lidová republika je největším dovozcem geneticky modifikovaných plodin na světě.[1] Její nejvíce dováženou GM plodinou je sója, která je významným krmivem pro hospodářská zvířata.[2] Čínská vláda v posledních letech investuje miliardy dolarů do biotechnologických výzkumů za účelem získání nových variant plodin, které mají vyšší výnosy nebo jsou rezistentní proti škůdcům.[3][4] V souvislosti s tím v roce 2017 státem vlastněná společnost ChinaChem odkoupila švýcarskou agrochemickou firmu Syngenta za 43 miliard dolarů.[5] V lednu 2020 byly společnosti ChinaChem a Sinochem sloučeny do nové holdingové společnosti pod názvem Sygenta Group, která se nově stala největší agrochemickou společností na světě.[6][7]

Pěstované GM plodiny

Čína v současné době komerčně produkuje GM varianty bavlny, papáji, petúnií, topolů, rajčat a sladké papriky. Mezi lety 1993 a 1998 byl na území Číny pěstován také GM tabák, jehož schválení bylo později zrušeno.[8] Nejvíce pěstovanou GM plodinou v Číně je bavlník. Jeho geneticky modifikovaná varianta, která je rezistentní proti škůdcům, přinesla v roce 2015 10% nárůst úrody a snížila používání insekticidů o 60 %.[9] Tento GM bavlník je nejvíce pěstovaný v autonomní oblasti Sin-ťiang, která ročně produkuje zhruba 60 % veškeré bavlny vypěstované v Číně.[8][10]

V roce 1978 si Čína v rámci projektu Velká zelená zeď dala za úkol zastavit rozšiřování pouště Gobi. Při postupném zalesňování oblasti obepínající Vnitřní Mongolsko musela Čína bojovat s řadou škůdců, kteří způsobovali výraznou defoliaci.[11] Tento problém byl v roce 2002 částečně vyřešen vysazením GM varianty topolu (GM Poplar-12), která je odolná proti škůdcům.[11] Avšak vzhledem k nekontrolovanému šíření GM topolů a míšení s původními druhy se tento krok stal poměrně kontroverzním.[12]

Mezi jedny z největších priorit čínských biotechnologů patří vývoj geneticky modifikované rýže. Ačkoliv vláda v roce 2009 udělila bezpečnostní certifikáty dvěma variantám GM rýže, tak ani jedna doposud nedostala povolení k plošnému komerčnímu pěstování.[13] Hlavním důvodem, proč Čína odkládá komerční pěstování GM rýže, je odpor a nedůvěra čínských obyvatel ke geneticky modifikovaným plodinám.[14] Strach čínské společnosti z GMO byl v roce 2012 posilněn skandálem, kdy byla dětem v rámci výzkumu podávána zlatá rýže. Zlatá rýže je geneticky modifikována tak, aby produkovala beta-karoten, který v lidském těle funguje jako antioxidant a jako prekurzor vitamínu A. Hlavním účelem této zlaté rýže bylo pomoct rozvojovým zemím v boji s nedostatkem vitamínu A. I když se výsledky experimentu zdály být příznivé, tak vyvolaly mediální skandál, protože rodiče dětí nebyli informováni o tom, že rýže, kterou jejich děti konzumovaly, byla geneticky modifikovaná.[15][14] Čínská vláda následně propustila 3 vysoce postavené úředníky za porušení čínských zákonů a etických předpisů.[14]

V roce 2005 společnost Syngenta vyvinula tzv. „zlatou rýži 2“, která obsahuje až 23krát více karotenoidů v porovnání s původní verzí.[16]

Vývoj GM plodin v Číně

  • 1993 – GM tabák (v roce 1998 bylo z důvodu očekávání nových bezpečnostních regulací pěstování GM tabáku zastaveno)[17]
  • 1997 – GM bavlník, GM rajčata, počátek importu GM sóji z USA
  • 1998 – GM sladká paprika, GM topol a GM petúnie
  • 2006 – GM papája[8]

Mezi další geneticky modifikované plodiny, které čekají na povolení ke komerčnímu pěstování, patří: rýže, kukuřice, sója, brukev řepka olejka a cukrová řepa.[10][18] Napříč tomu byl od roku 2004 zaznamenán nespočet případů ilegálně pěstované GM rýže (Shanyou 63), GM kukuřice a GM sóji.[8] Přítomnost GM rýže Shanyou 63 byla opakovaně zjištěna i v zásilkách směřujících do Evropy.[8]

Reference

  1. ↑ KIM, Gene. China Moving Towards Commercialization of Its Own Biotechnology Crops [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ NESBIT, Jeff. China’s hunger for soybeans is a window into an encroaching environmental crisis. Fast Company [online]. 2018-09-25 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ China’s GMO Stockpile. MIT Technology Review [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ China’s GMO Paradox. thediplomat.com [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ COHENJUL. 29, Jon; 2019; AM, 8:00. To feed its 1.4 billion, China bets big on genome editing of crops. Science | AAAS [online]. 2019-07-29 [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ChemChina, Sinochem merge agricultural assets - Syngenta. Reuters. 2020-01-05. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. (anglicky)  Archivováno 14. 1. 2020 na Wayback Machine.
  7. ↑ Exclusive: ChemChina’s Syngenta Group to Seek China IPO by Mid-2022 - Caixin Global. www.caixinglobal.com [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d e Genetically Modified Crops in China | Agriculture & Food in China. www.chinaag.org [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-11. 
  9. ↑ GMOs Globally. GMO Answers [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ a b GM Crop Events approved inChina| GM Approval Database - ISAAA.org. www.isaaa.org [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Genetically Modified Crops in China | Agriculture & Food in China. www.chinaag.org [online]. [cit. 2020-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-11. 
  12. ↑ GM Trees Lost in China's Forests. www.i-sis.org.uk [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. 
  13. ↑ China Issues Biosafety Certificates to Domestic GM Soybean, Corn Varieties - Caixin Global. www.caixinglobal.com [online]. [cit. 2020-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b c QIU, Jane. China sacks officials over Golden Rice controversy. Nature News. Dostupné online [cit. 2020-04-22]. DOI 10.1038/nature.2012.11998. (anglicky) 
  15. ↑ TANG, Guangwen; HU, Yuming; YIN, Shi-an. β-Carotene in Golden Rice is as good as β-carotene in oil at providing vitamin A to children. The American Journal of Clinical Nutrition. 2012-09, roč. 96, čís. 3, s. 658–664. PMID: 22854406 PMCID: PMC3417220. Dostupné online [cit. 2020-04-22]. ISSN 1938-3207. DOI 10.3945/ajcn.111.030775. PMID 22854406. 
  16. ↑ PAINE, Jacqueline A.; SHIPTON, Catherine A.; CHAGGAR, Sunandha. Improving the nutritional value of Golden Rice through increased pro-vitamin A content. Nature Biotechnology. 2005-04, roč. 23, čís. 4, s. 482–487. Dostupné online [cit. 2020-04-22]. ISSN 1546-1696. DOI 10.1038/nbt1082. (anglicky) 
  17. ↑ ZHANG, Heather Xiaoquan. Rural Livelihoods in China: Political economy in transition. [s.l.]: Routledge 212 s. Dostupné online. ISBN 978-1-135-01264-9. (anglicky) Google-Books-ID: pVisBwAAQBAJ. 
  18. ↑ China plans to issue biosafety certificates to domestic GM soybean, corn. Reuters. 2019-12-30. Dostupné online [cit. 2020-04-16]. (anglicky) 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!