Gemini 3

Gemini 3
Údaje o lodi
COSPAR	1965-024A
Katalogové číslo	1301
Výrobce	McDonnell Aircraft Corporation
Provozovatel	NASA
Hmotnost	3225 kg
Údaje o letu
Volací znak	Molly Brown
Členů posádky	2
Datum startu	23. března 1965 14:24:00 UTC
Kosmodrom	Cape Canaveral Air Force Station, Florida (USA)
Vzletová rampa	LC-19
Nosná raketa	Titan 2 GLV
Délka letu	4 hodiny, 52 minut a 31 sekund
Datum přistání	23. března 1965 19:16:31 UTC
Místo přistání	Atlantský oceán (22,43° s.š., 70,85° z.d.), USS Intrepid
Parametry dráhy
typ dráhy	LEO
Apogeum	224,2 km
Perigeum	161,2 km
Sklon dráhy	32,6°
Doba oběhu	88,3 minut
Počet oběhů	3
Fotografie posádky
Zleva: Grissom a Young
Navigace
Předchozí Gemini 2 Následující Gemini 4

Gemini 3 byl kosmický let s posádkou, který se uskutečnil 23. března 1965 v rámci amerického kosmického programu Gemini. Měl sériové označení GLV-3 12558, v katalogu COSPAR 1965-024A a jednalo se o první pilotovaný let tohoto programu, třináctý let ze Země.

Posádka

• Virgil Grissom (2), velící pilot
• John Young (1), pilot^[1]

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Záložní posádka

• Wally Schirra, velící pilot
• Thomas Stafford, pilot

Průběh letu

Téměř pět hodin trval první pilotovaný let dvoumístné lodě USA po orbitální dráze Země na jaře roku 1965. Cílem letu bylo prověřit manévrovací schopnosti kosmické lodi. Start proběhl s pomocí rakety Titan 2 GLV z mysu Canaveral na Floridě, na palubě Gemini 3 byla dvojice astronautů – velící pilot Virgil Grissom a pilot John Young.

Po 98 minutách letu vyzkoušel Grissom ovládání lodi. Provedl zážeh manévrovacích motorů a změnil dráhu lodě z původní eliptické 224 – 161 km na téměř kruhovou dráhu (155 – 168 km). Při třetím obletu provedl pilot Young další sérii motorických manévrů, při nichž změnil parametry dráhy letu na 80 – 155 km. Poté byl odhozen modul lodi s manévrovacími motory a byly zapáleny brzdící motory.^[2]

Astronauti během letu pořídili řadu fotografií, provedli menší biologické experimenty (oplodnění vajíček mořského ježka). Měli přidělen volací znak Molly Brown^[1] a spojení s řídícím střediskem udržovali přes stacionární družici Syncom 2.

Závěr letu

Vyzvednutí kabiny Gemini 3 na palubu USS Interpid

Astronauti přistáli poněkud prudčeji na hladině Atlantského oceánu, takže Grissom si prorazil přilbu a šrám na tváři získal i Young. Protože je padák stahoval s kabinou pod hladinu, museli jej nouzově odpojit. Poté byli vyloveni lodí USS Intrepid poblíž ostrova Grand Turk v Atlantiku. Mise byla hodnocena jako úspěšná.^[3]

Odkazy

Reference

1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké kosmické lety, s. 332. 
2. VÍTEK, Antonín. Gemini 3 v L+K [online]. Malá encyklopedie kosmonautiky (MEK) dle L+K, rev. 2001-6-5 [cit. 2011-04-16]. Dostupné online. 
3. CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha: Práce, 1982. Kapitola Virgil Gus Ivan Grissom, s. 328. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gemini 3 na Wikimedia Commons
• (česky) Gemini 3 v Malé encyklopedii kosmonautiky

Portály: Kosmonautika | Spojené státy americké