Gaius Memmius

Gaius Memmius
Narození2. století př. n. l.
starověký Řím
Úmrtí100 př. n. l.
Řím
Povolánístarořímský politik
Politická stranaPopulárové
Funkceřímský konzul
Tribun lidu
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Gaius Memmius (140? př. n. l. – prosinec 100 př. n. l.) byl politik v období pozdní římské republiky. V průběhu voleb do úřadu konzula a následujících nepokojů, které otřásaly Římem a vyústily do násilného povstání Lucia Appuleia Saturnina, byl na popud Appuleiova spojence Gaia Servilia Glaucii zavražděn.

Kariéra

Gaius Memmius byl v roce 111 př. n. l. zvolen tribunem lidu a měl velký vliv na obnovení války proti Jugurthovi po předchozím uzavření – pro krále Jugurthu velmi výhodného – míru s Římem téhož roku. Během svého tribunátu obvinil konzula Lucia Calpurnia Bestiu, senátora Marka Aemilia Scaura a další aristokraty z přijímání úplatků od krále Jugurthy. Předvolal Jugurthu do Říma, aby ho mohl před soudem vyslechnout, a slíbil mu osobní nedotknutelnost. Když však Jugurtha dorazil, Memmiovi zabránilo ve výslechu veto jeho kolegy Gaia Baebia, kterého Jugurtha podplatil.[1]

Někdy mezi lety 107 a 102 př. n. l. Memmius zastával úřad praetora[2] a pak byl jmenován správcem provincie Makedonie ve funkci prokonzula.[3] Později v odvetě obžaloval Marcus Aemilius Scaurus Memmia z vymáhání peněz od provinciálů, ale Memmius byl všech obvinění zproštěn.[4]

V roce 100 př. n. l. Memmius kandidoval do úřadu konzula na následující rok 99 př. n. l., ale v den voleb byl zabit při nepokojích, které vyvolal jeho soupeř, praetor Gaius Servilius Glaucia. Podle Cicerona, který Memmia označil za designovaného konzula,[5] byl Memmius v narušených volbách toho roku konzulem skutečně zvolen, a byl zabit teprve poté, co byla jeho úspěšná kandidatura ohlášena na Fóru.[6]

Osobnost

Sallustius se zmiňoval o Memmiovi jako o „vynikajícím muži a odpůrci vlády nobility“[7], který svými projevy vybičoval plebs a nabádal ho, aby nepřijímal návrhy optimátů. Popisoval ho jako řečníka, ale Cicero o něm měl špatné mínění.[8]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaius Memmius (governor of Macedonia) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Broughton 1952, s. 541.
  2. ↑ Sumner 1973, s. 85–86.
  3. ↑ Broughton 1952, s. 564.
  4. ↑ Dyck 2012, s. 58.
  5. ↑ Broughton 1986, s. 23.
  6. ↑ Goldsworthy 2007, s. 16.
  7. ↑ Sallustius 1988, s. 99, XXVII.
  8. ↑ Cicero 1969, II.59,70.

Literatura

  • BROUGHTON, Thomas Robert Shannon. The Magistrates of the Roman Republic 1: Volume 1: 509 B.C. - 100 B.C.. Svazek 1. [s.l.]: American Philological Association, 1952. 600 s. ISBN 978-0891307068. (anglicky) 
  • BROUGHTON, Thomas Robert Shannon. The Magistrates of the Roman Republic 3: Supplement. [s.l.]: American Philological Association, 1986. 294 s. ISBN 0-89130-811-3. (anglicky) 
  • CICERO, Marcus Tullius. On The Orator (původním názvem: De oratore). Překlad E. W. Sutton. [s.l.]: Harvard University Press, 1969. 503 s. ISBN 978-0674993839. (anglicky) 
  • DYCK, Andrew Roy. Marcus Tullius Cicero: Speeches on Behalf of Marcus Fonteius and Marcus Aemilius Scaurus: Translated with Introduction and Commentary. [s.l.]: Oxford University Press, 2012. 226 s. ISBN 978-0199590056. (anglicky) 
  • GOLDSWORTHY, Adrian. Caesar: Život giganta (původním názvem: Caesar: Life of a Colossu). Překlad Lumír Mikulka. [s.l.]: Plejáda, 2010. 552 s. ISBN 978-80-87374-43-6. 
  • SALLUSTIUS CRISPUS, Gaius. Catilinovo spiknutí / Válka s Jugurtou (původním názvem: Coniuratio Catilinae / Bellum Jugurthinum). Překlad Jan Kalivoda. [s.l.]: Naše vojsko, 1988. 160 s. 
  • SUMNER, Graham Vincent. The Orators in Cicero's Brutus: Prosopography and Chronology. [s.l.]: University of Toronto Press, 1973. 208 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4875-8553-2. (anglicky) 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!