Křesťanství přejímá do značné míry židovský pohled na archanděla Gabriela, zvláště pod vlivem knihy Daniel a 1. knihy Henochovy. Gabriel však sehrává zásadní úlohu při zvěstování Panně Marii a vtělení Božího Syna, Ježíše Krista. Právě on je zvěstovatelem božího poselství Marii a otci Jana KřtiteleZachariášovi (a proto je nazýván Zvěstovatel).
Jako atributy přisuzuje navíc křesťanská ikonografie Gabrielovi lilii. Evangelíci Gabriela za archanděla neuznávají; jediným archandělem je pro ně Michael.
V Římskokatolické církvi se jeho památka slaví 29. září (v rámci svátku Archandělů Michaela, Gabriela a Rafaela), resp. (podle starších kalendářů užívaných při tradiční liturgii) 24. března.
Gabriel v Bibli
V Bibli (protokanonických knihách) se jméno Gabriel vyskytuje 4krát, a to nikdy ve spojitosti se slovem archanděl. Evangelista Lukáš uvádí v 1. kapitole verši 26. slovní spojení „anděl Gabriel“.
Daniel 8,16
Daniel 9,21
Lukáš 1,19
Lukáš 1,26
Spojení archanděl Gabriel se vyskytuje pouze v apokryfní literatuře a pseudoepigrafech (či knihách deuterokanonických dle pojetí Katolické církve).
Gabriel v islámu
Gabriel (arabskyجبريل – Džibril) je v islámu nazýván též jako duch svatosti (روح القدس též duch svatý). Gabriel je považován v islámu za téhož anděla zmíněného v Bibli.[4] Džibril je poslem (andělem) zjevení, který uděluje inspiraci proroku Mohamedovi při sepsání Koránu.
