Na svou dobu pečlivě prozkoumal několik mohylových pohřebišť v okolí zámku Kozel, kde působil od roku 1871 jako zahradník a pro hraběte Arnošta Františka z Waldstein-Wartenbergu navrhoval rozsáhlý anglický park. Vykopávky prováděl také na pravěkých rovinných a výšinných sídlištích, v zaniklých středověkých vesnicích, na tvrzištích a na hradě Lopata.[3] Klíčovým je jeho studium výšinných lokalit chamské kultury na Velké skále u Bzí[4] a Lopatě, kde byl později založen vrcholně středověký hrad, ačkoli v jeho době ještě nebyl rozpoznán eneolit ani chamská kultura. Výzkum na Velké skále je dodnes (2016) jedním z největších výzkumů této kultury v Čechách a pochází z něj značné množství archeologického materiálu.
Na zámku Kozel vytvořil rozsáhlou archeologickou sbírku z oblasti jihozápadních Čech, u které dokázal poprvé chronologicky rozřadit nálezy. Na zámku Kozel rovněž viděl rukopisnou kroniku Šťáhlav, hradu Radyně a Lopaty, hradiště Starého Plzence a hradu Plzeň. Tato kronika byla později převezena Valdštejnem do Prahy a v roce 1928 byla nezvěstná.[5]
Od roku 1893 působil jako sekretář Měšťanského historického muzea v Plzni, kde spravoval tamější archeologické sbírky a sám je významně rozšiřoval vlastními nálezy z povodí Klabavy.[6]
Na jižním Plzeňsku, v Kozelském polesí, je po něm pojmenována naučná stezka, která prochází přes nejzajímavější lokality, prozkoumané právě F. X. Francem.
Dílo
FRANC, František Xaver. Šťáhlauer Ausgrabungen. Přehled nalezišť v oblasti Mže, Radbuzy, Úhlavy a Klabavy. Praha: Archeologický ústav ČSAV, 1988. (česky, německy)
↑DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 3. Praha: Libri, 2008. 180 s. ISBN978-80-7277-358-9. Heslo Franc František Xaver, s. 25, 27.
↑JOHN, Jan. Výšinné lokality středního eneolitu v západních Čechách. Plzeň: Katedra archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni, 2010. 134 s. (Opomíjená archeologie). Dostupné online. ISBN978-80-7043-956-2. S. 9.
↑ASCHENBRENNER, Vít; BACHTÍK, Jakub; BUKAČOVÁ, Irena; KOL. Dějiny města Plzně. Plzeň: Statutární města Plzeň, 2014. 884 s. ISBN978-80-87911-02-0. Kapitola Pravěk a raný středověk, s. 51.