František Mana

František Mana
Narození	22. října 1910 Horní Lideč Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. října 1950 (ve věku 40 let) Uherské Hradiště Československo Československo
Místo pohřbení	Ďáblický hřbitov
Národnost	česká
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Symbolický hrob na Čestném pohřebišti popravených a umučených z padesátých let (III. odboj) na Ďáblickém hřbitově v Praze

František Mana (22. října 1910^[1] Horní Lideč – 24. října 1950^[2] Uherské Hradiště) byl český autodopravce a protikomunistický odbojář odsouzený komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1950.^[3]

Životopis

Narodil se v roce 1910 v Horní Lidči rodičům Josefovi a Marii. Měl dva bratry, Josefa a Aloise, a dvě sestry, Marii a Františku. V dětství absolvoval dvě třídy obecné školy. S manželkou Anežkou měl tři děti, Františka, Rudolfa a Marii.^[4]

Během druhé světové války pomáhal partyzánům. Později mu za tuto činnost zaslal písemné uznání generál Ludvík Svoboda. Krátce po konci války vstoupil do KSČ, ale v roce 1947 z ní vystoupil. V listopadu 1948 byl kontaktován odbojářem Rudolfem Lenhardem a informoval ho o vzniku protikomunistické organizace Světlana. Mana do organizace vstoupil a stal se členem podskupiny zvané „Světlana - Makyta.“ Mana ve skupině pracoval hlavně jako řidič a Lenhardovi pomáhal cestovat po Valašsku. Pomáhal rovněž při zapojování dalších členů do aktivit skupiny. V roce 1949 začal pomáhat také s šířením protirežimních letáků. Příslušníci Státní bezpečnosti jej zatkli v roce 1949.^[5] Zatčení se ovšem bránil a při šarvátce s příslušníky StB mu byla roztříštěna lebeční kost. V bezvědomí byl převezen do věznice, ze které byl posléze převezen do nemocnice.^[6] Po zatčení byl vzat do vazby v Uherském Hradišti. V ní byl poté vyšetřovateli mučen. V lednu 1950 na něj bylo podáno trestní oznámení. V květnu 1950 byl v politickém procesu, konaném v místní uherskohradišťské Sokolovně, za trestné činy velezrady, veřejné násilí a vydírání odsouzen k trestu smrti.^[4] V červenci 1950 zamítl jeho dovolání Nejvyšší soud a neúspěšná byla rovněž žádost o prezidentskou milost. Popraven byl v říjnu 1950.^[7][8]

Rehabilitován byl po sametové revoluci. V roce 1993 byla v Uherském Hradišti instalována pamětní deska na památku obětí komunistického režimu v regionu, na níž je uvedeno i jeho jméno.^[7]

Odkazy

Reference

1. František Mana. Vzpomínky [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
2. Pomník Obětem III. odboje | Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
3. František Mana (1910-1950) – Ústav pro studium totalitních režimů. www.ustrcr.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
4. František Mana. Encyklopedie Brna [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
5. Případ Světlana Proměny obrazu třetího odboje. www.ustrcr.cz. Dostupné online. 
6. ČÍŽOVÁ, Petra. Politická perzekuce na jihovýchodní Moravě v letech 1948 - 1953. 2013 [cit. 2024-05-12]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Philosophical Faculty. Dostupné online.
7. Pamětní místa na komunistický režim [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 
8. seznam popravených pro politické trestné činy: TOTALITA. www.totalita.cz [online]. [cit. 2024-05-12]. Dostupné online. 

Portály: Česko | Historie | Lidé