Až do své smrti působil jako profesor urbanizmu na Českém vysokém učení technickém v Praze.[2]
Dílo
S architektem Vladimírem Wallenfelsem se v roce 1923 zúčastnili soutěže na ostravský pavilon (později Dům umění), v níž zvítězili. Přepracovaný projekt byl realizován – ostravský Dům umění, otevřený 1926, je důležitý příklad puristické architektury s ohlasem tvorby Jana Kotěry a holandské architektury té doby. Obojí patrné v uplatnění režného zdiva a v oproštěných formách s decentním uplatněním dekoru.[2]
V Ostravě se podílel na bytové výstavbě.
dvoupatrové domy pro 12 rodin v Mariánských Horách v kolonii U Kostela (1940–1941)[3]
Jednopatrový úřednický dům a 2 dvoupatrové úřednické domy v úřednické kolonii Ludvík (1938) v Radvanicích[4]
Posléze se věnoval především zdravotnickým stavbám:[2]
↑ abcSTRAKOŠ, Martin. Průvodce architekturou Ostravy. Ostrava: NPÚ, ÚOP v Ostravě, 2008. ISBN978-80-85034-54-7. S. 212, 389.
↑JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl I.. Ostrava: [s.n.], 2011. ISBN978-80-7368-953-7. S. 123.
↑JEMELKA, Martin, a kol. Ostravské dělnické kolonie díl II.. Ostrava: [s.n.], 2012. ISBN978-80-7464-190-9. S. 254.
↑ abcKOLEKTIV. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN80-200-0969-8. S. 168.
↑VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta, Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890 – 1938. Ostrava: NPÚ, územní odborné pracoviště v Ostravě, 2003. ISBN80-86517-94-2. S. 57, 88.