Už v roce 1706 byl papežskou provizí jmenován olomouckým kanovníkem. Studijní triennium absolvoval na univerzitě ve Vídni (1708–1711), kde získal doktoráty bohosloví a církevního práva. Olomoucká kapitula jej 20. února1722 zvolila za faráře v kostele sv. Mořice. 17. června1731 dosáhl povýšení této fary na proboštství a stal se prvním infulovaným proboštem (možnost nosit berlu a mitru při bohoslužbě)[1]. V roce 1746 byl papežskou provizí jmenován scholastikem olomoucké kapituly, ale byla porušena práva biskupa, který proto jmenování neuznal, ale po dvou letech sporů v Římě jej scholastikem jmenoval (1748).
Giannini proslul svými nadprůměrnými jazykovými znalostmi, vybudoval knihovnu o 6600 svazcích a byl aktivním členem první učené společnosti v rakouských zemích, olomoucké Societatis incognitorum. Sledoval hlavní duchovní proudy své doby, ať už uvnitř katolické církve (jansenismus a probabilismus) nebo obecně filozofická témata, ovlivněná nástupem osvícenství. Dopisoval si i s přední postavou italského katolického osvícenství, Ludovicem A. Muratorim.
Jako kanovník dal v roce 1752 olomouckým stavitelem Antonínem Morwitzerem přestavět zchátralou tvrz ve Velkém Týnci na zámek a v r. 1755 nechal postavit v zahradě nad silnicí do Grygova prostý letohrádek, který se na rozdíl od zámku zachoval v původní podobě.[3]
↑Zlámal Bohumil, Dějiny kostela svatého Mořice v Olomouci, Olomouc 1939 a Zlámal Bohumil, Kostelík sv. Cyrila a Metoděje v Olomouci. Doplněné zlomky ze svatomořického archivu, ACM 28 (1937), 134-139, 169-171, 212-215, 245-248, 275-278, 313-318, 348-351, 376-382. Též zvl. otisk, Olomouc 1937, 32 s.
↑Spurný František (red.), Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, II. Severní Morava, Praha 1983, s. 268-269.
Literatura
Králík Oldřich, Moravské počátky osvícenského humanismu. K dvoustému výročí olomoucké Societatis incognitorum, Vlastivědný věstník moravský 0323-2581 Roč. 2, 1947, č. 1/2, s. 15-27.
Skopalík Jan, O týneckých stavebních památkách, Týnecké listy Č. 1 (01.01.2005), Roč. 15, s. 7
Zlámal Bohumil, František Řehoř hrabě Giannini: člen olomoucké Societatis Incognitorum (1693-1758) : příspěvek k jeho osobnosti, ACM 34, 1947, s. 166-172. (Též jako separát, Olomouc 1947, 15 s.)
Zuber, Rudolf, František Řehoř Giannini a jeho styky s L. A. Muratorim. In: Výroční zpráva Okresního archivu v Olomouci za rok 1984. Olomouc 1985, s. 39-62.
Zuber, Rudolf, Osudy moravské církve v 18. století 1695-1777. IV. Díl Dějin olomoucké arcidiecéze, Praha 1987, s. 73-75.
