Villegagnon přijel spolu s 500 kolonisty na dvou lodích poskytnutých francouzským králem. Účelem pevnosti byla obrana proti útoku Portugalců a nepřátelských Indiánů z moře i z pevniny. Ostrůvek byl kamenitý a bez porostu. Villegagnon nazval pevnost jménem svého přítele a vůdce francouzských hugenotů admirála Gasparda de Coligny.
Pevnost začala vadit Portugalcům kolonizujícím Brazílii. Proto byla portugalským námořnictvem pod velením guvernéra Brazílie Mem de Sá při ostřelování roku 1560 zničena.
Villegagnon tam však již nebyl, vrátil se do Evropy roku 1558.
Po založení města Rio de Janeiro roku 1565 a vytlačení Francouzů z Brazílie roku 1567 vybudovali Portugalci na ostrůvku novou pevnost. Ta bránila vjezd do zátoky Guanabara spolu s dalšími pevnostmi Guajará a Santa Cruz na pevnině.
Při námořní vzpouře roku 1893 byla tato nová pevnost téměř úplně zničena a došlo k jejímu postupnému rušení.
Ostrov Serigipe se dnes jmenuje Villegagnon (Ilha de Villegagnon) a je od roku 1938 domovem námořní školy.
LÉRY, Jean de. Viagem à Terra do Brasil. São Paulo: Livraria Martins Editora, vydavatelství univerzity São Paulo, 1972. S. 258.
MARIZ, Vasco; PROVENÇAL, Lucien. Villegagnon e a França Antártica: uma reavaliação. Rio de Janeiro, Nova Fronteira: Biblioteca do Exército Editora, 2001. S. 216.
THEVET, André. Les singularitez de la France Antarticque, autrement nommée Amerique: (et) de plusieurs terres (et) isles decouvertes de nostre temps. Paříž: [s.n.], 1557.
_da_d%C3%A9cada_de_1660_baseado_nos_relatos_relatos_de_L%C3%A9ry_da_d%C3%A9cada_1550.jpg)
