Fluorid uranylu je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem UO2F2.
Příprava
Fluorid uranylu vzniká hydrolýzou fluoridu uranového:
- UF6 + 2 H2O → UO2F2 + 4 HF
Lze jej také připravit fluorací oxidu uranového:[1]
- UO3 + 2 HF → UO2F2 + H2O
Vlastnosti
Fluorid uranylu je radioaktivní světle žlutá, nazelenalá pevná látka, intenzita barvy se mění.[2][3] Fluorid uranylu je velmi rozpustný ve vodě a je hygroskopický. Podle rentgenové krystalografie jsou uranylová centra (UO 2+
2 ) zaplněny šesti fluoridovými ligandy.[4] Při teplotě nad 300 °C se fluorid uranylu rozkládá v závislosti na teplotě a tlaku kyslíku na fluorovodík, oxid uranový nebo oxid uraničito-uranový (U3O8). Fluorid uranylu je toxický, kvůli přítomnosti fluoridových iontů, žíravý a nebezpečný při vdechování, či požití.[5]
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Uranyl fluoride na anglické Wikipedii a Uranylfluorid na německé Wikipedii.
- ↑ JANG, Harry; LOUIS-JEAN, James; POINEAU, Frederic. Synthesis and Morphological Control of UO 2 F 2 Particulates. ACS Omega. 2023-06-20, roč. 8, čís. 24, s. 21996–22002. Dostupné online [cit. 2024-06-05]. ISSN 2470-1343. DOI 10.1021/acsomega.3c01999. PMID 37360455. (anglicky)
- ↑ KATZ, J. J.; RABINOWITCH, E. eds. Chemistry of uranium. Collected Papers. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.2172/4261677. S. 564–577. (English)
- ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke Dostupné online. ISBN 978-3-432-87813-3. S. 1218. (německy)
- ↑ ZACHARIASEN, W. H. Crystal chemical studies of the 5 f -series of elements. III. A study of the disorder in the crystal structure of anhydrous uranyl fluoride. Acta Crystallographica. 1948-12-01, roč. 1, čís. 6, s. 277–281. Dostupné online [cit. 2024-06-05]. ISSN 0365-110X. DOI 10.1107/S0365110X48000764.
- ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke Dostupné online. ISBN 978-3-432-87813-3. S. 1185–1189. (německy)