| Erik Gustaf Boström |
|---|
![]() |
|
| Stranická příslušnost |
|---|
| Členství | Protekcionistická strana První komory (1894–1907)
Centrum (1876–1882)
Nové centrum (1883–1887)
Nová agrární strana (1888–1891) |
|---|
|
|
|
| Narození | 11. února 1842
Stockholm |
|---|
| Úmrtí | 21. února 1907 (ve věku 65 let)
Roslags Kulla |
|---|
| Místo pohřbení | hřbitov Roslags-Kulla |
|---|
| Choť | Lina Boströmová |
|---|
| Rodiče | Erik Samuel Boström |
|---|
| Děti | Ingeborg Maria Lybecková |
|---|
| Příbuzní | Ebba Boströmová, Filip Boström[1], Elisabeth von Bahrová[2][1] a Hedvig Christina Boströmová[3][1] (sourozenci) |
|---|
| Alma mater | Uppsalská univerzita (od 1861) |
|---|
| Profese | politik a statkář |
|---|
| Ocenění | komandér velkokříže Řádu polární hvězdy (1891)
Řád Serafínů (1892)
velkokříž Vasova řádu (1904)
velkodůstojník Řádu Leopoldova |
|---|
| Commons | Erik Gustaf Boström |
|---|
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Erik Gustaf Bernhard Boström (11. února 1842 ve Stockholmu – 21. února 1907 ve Stockholmu) byl švédský politik, nejdéle sloužící premiér Švédska v 19. století. V čele země stál ve dvou obdobích, od roku 1891 do roku 1900 a poté znovu od roku 1902 do roku 1905. Boströmova vládní politika se vyznačovala pragmatismem. V průběhu času si získal dobrou pověst jako sjednocující osobnost, a to přestože byl prvním premiérem, který neměl akademické vzdělání (studia na univerzitě v Uppsale musel roku 1863 ukončit poté, co zemřela jeho matka a on musel převzít hospodaření na rodovém panství Östana). Byl považován za předního protekcionistu, tedy podporovatele ochrany domácího trhu za pomoci vysokých dovozních cel. Jeho politický pád byl způsoben jeho odmítnutím ustoupit v otázce samostatnosti Norska. Členem švédského parlamentu byl takřka tři desetiletí (1876–1907), zastupoval okres Södra Roslagen. Byl představitelem agrárnické konzervativně-liberální strany Lantmanna (Strany rolnického lidu). Byl prvním prezidentem Nobelova výboru, jež uděluje Nobelovy ceny (1900–1907). Po odchodu z politiky rovněž zastával funkci kancléře švédských univerzit (1905–1907). Jeho rodina z otcovy strany byla jednou z větví šlechtické rodiny Laestadiusů z Norrlandu. Byl synovcem filozofa Christophera Jacoba Boströma. V roce 1871 se oženil s Karolínou Almqvistovou, dcerou ministra pro civilní správu (Civilminister) Ludviga Almqvista. S ní měl pak šest dcer a jednoho syna.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Erik Gustaf Boström na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
