Národní řád Juana Mory Fernándeze (2013) řetěz Řádu Isabely Katolické (2014) Global Citizen Awards (2014) velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha (2014) velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce (2014) … více na Wikidatech
V roce 1984 se stal členem Institucionální revoluční strany. V roce 1999 začal pracovat pro svého bratrance, Artura Montiela Rojase, který byl guvernérem státu México. V roce 2005 se guvernérem tohoto státu stal sám a funkci zastával do roku 2011.
Prezidentské volby 2012
V červenci 2012 Nieto ziskem 38 procent hlasů zvítězil v prezidentských volbách. V jeho osobě se tak k moci vrátila Institucionální revoluční strana, jejímiž členy byli mexičtí prezidenti po více než sedm desetiletí v rozmezí let 1928–2000.
Svými oponenty je však Nieto obviňován z dohody s hlavní televizní stanicí Televisa, která o něm během prezidentské kampaně podle nich informovala jen pozitivně a preferovala jej před ostatními kandidáty. V kampani také „zmateně blekotal“, když byl dotázán na své tři nejoblíbenější knihy; dokázal jmenovat pouze Bibli. Mexický spisovatel Carlos Fuentes tak o něm prohlásil, že „kvůli svému ignorantství ztratil právo stát se prezidentem“.[1]
Od svého zvolení čelí Peña Nieto protestům. Jejich důvodem se staly plánované reformy, obavy z potlačování opozice nebo kontroly médií.[2] Aktivně vůči němu vystupuje studentské hnutí Yo Soy 132, které jej po volbách obvinilo z kupování hlasů.[3]
Osobní život
Jeho první manželkou byla Mónica Pretelini (1963–2007), s níž měl tři děti. V lednu 2007 utrpěla epileptický záchvat, na jehož důsledky zemřela. Během tohoto manželství se mu z jiných vztahů narodily dvě další děti, z nichž jedno později zemřelo.[4] Jeho druhou ženou se v roce 2010 stala herečka známá z telenovel, Angélica Rivera.
↑ Ollanta Humala y Peña Nieto firmaron 10 acuerdos en diversos sectores. canaln.pe [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. (španělsky)
↑ Suomen Valkoisen Ruusun ritarikunnan suurristin ketjuineen ulkomaalaiset saajat. www.ritarikunnat.fi [online]. [cit. 2020-05-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
↑ Archivovaná kopie. www.hellomagazine.com [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-08-08.
↑ Archivovaná kopie. web.archive.org [online]. [cit. 2021-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-12-01.
↑ Sistema de Noticias-Cancillería Guatemala. www.minex.gob.gt [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.
↑ Página 1 do Diário Oficial da União - Seção 1, número 238, de 14/12/2015 - Imprensa Nacional. pesquisa.in.gov.br [online]. [cit. 2019-08-12]. Dostupné online.