Endofyt

Endofyt je endosymbiotický organismus, zejména bakterie, sinice, houby), který část nebo celý život žije v těle rostlin. Jejich základní vlastností

Endofyt

Endofyt je endosymbiotický organismus, zejména bakterie, sinice, houby), který část nebo celý život žije v těle rostlin. Jejich základní vlastností je, že alespoň část životního cyklu svému rostlinnému hostiteli neškodí.[1] Někdy tyto organismy přinášejí dokonce rostlinám užitek.

Endofyty se mohou přenášet z jedince na jedince buď vertikálně (z rodiče na potomstvo, především uvnitř semen), nebo horizontálně (z jednoho jedince na jiného).

Endofytické druhy v jedné rostlině tvoří celá společenstva, v nichž některé organismy dominují a některé jsou vzácnější či omezené na určitý orgán.

Endofytické houby

Jedním z nejčastějších endofytů jsou houby. V rostlinných pletivech tvoří mycelium (podhoubí), orgány sloužící k rozmnožování (plodnice) se tvoří vždy na povrchu rostliny. Endofytický druh bývá velmi druhově specifický: to znamená, že téměř každý rostlinný druh hostí svou unikátní endofytickou houbu.[1] Rozdíl je zpravidla také v tom, o jaký rostlinný orgán se jedná: jiný druh houby se vyskytuje ve stonku, jiný v listu. Také platí, že nejvíce endofytických hub se vyskytuje na povrchu orgánů, ve vnitřních částech např. kmene.

Z hlediska ekologie se spíše nejedná o mutualismus (oboustranně výhodný vztah), ale o přísně kontrolovaný parazitismus, kdy endofytická houba poškozuje svého hostitele jen minimálně. Symbiotické vazby u endofytických hub jsou velmi různorodé, a například při vážném poškození rostliny některé houby „přepnou“ na parazitický způsob života.

Houby především u travin produkují některé toxiny, které odrazují býložravce (hmyz) nebo působí herbivorům otravu (včetně hospodářsky významných zvířat). Endofytické houby také často hubí svými sekundárními metabolity patogenní druhy hub, čímž rovněž vlastně pomáhají svým hostitelským rostlinám.

Z hlediska systematiky jsou nejčastějšími endofytickými druhy vřeckovýtrusné houby a konidiální houby (Deuteromycota), vzácně i stopkovýtrusné houby. Nejhojnějším řádem vřeckovýtrusných hub v rostlinných pletivech jsou Xylariales a Leotiales.

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b NOVOTNÝ, David. Není býlí bez houby. Vesmír. Listopad 2006, roč. 85, čís. 11, s. 672–675. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-04.  Archivováno 4. 12. 2007 na Wayback Machine.

Související články

Literatura

Content Disclaimer

Informasi ini disarikan dari Wikipedia dan disajikan kembali untuk tujuan edukasi. Konten tersedia di bawah lisensi CC BY-SA 3.0. Kami tidak bertanggung jawab atas ketidakakuratan data yang bersumber dari kontribusi publik tersebut.

  1. The information displayed on this website is sourced in part or in whole from Wikipedia and has been adapted for the purpose of restating it. We strive to provide accurate and relevant information, however:
  2. There is no guarantee of absolute accuracy. Wikipedia is an open, collaborative project that can be edited by anyone, so information is subject to change.
  3. It is not intended to constitute professional advice. The content displayed is for informational and educational purposes only. For important decisions (e.g., medical, legal, or financial), please consult a professional.
  4. Content copyright. Wikipedia is licensed under the Creative Commons Attribution-ShareAlike License (CC BY-SA). This means that content may be reused with appropriate attribution and shared under a similar license.
  5. Responsible use. Any risk arising from the use of information from this website is entirely the responsibility of the user.