Elzbieta Ledererová (7. ledna 1932, Dolní Kazimierz, Polsko – 27. května 2017, Augsburg, Německo) byla polská filoložka, překladatelka, která žila v Československu. Spolu se svým druhým manželem, Jiřím Ledererem se zapojila do událostí pražského jara 1968. Po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa se stala s manželem terčem komunistické perzekuce. Byla jednou z prvních signatářek Charty 77. V roce 1978 byla jednou ze zakládajících členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných.[1]
V rámci akce Asanace byli manželé Ledererovi donuceni k emigraci do Spolkové republiky Německo.
Ocenění
Odkazy
Reference
Literatura
- KANTŮRKOVÁ, Eva. Sešly jsme se v této knize : Olga Havlová, Marie Rút Křížková, Elzbieta Ledererová, Zdena Tominová, G. Sekaninová-Čakrtová, Anna Šabatová, Věra Jirousová, Jiřina Hrábková, Jarmila Bělíková, Libuše Šilhánová, Dana Němcová, Marta Kubišová, Eva Kantůrková. Praha: Toužimský & Moravec, 1991. 193 s. ISBN 80-900955-0-X.
Externí odkazy