Maria Jan Alois z Lichtenštejna a Anna Augusta z Degenfeld-Schonburgu
Děti
Jan Alois z Lichtenštejna Ferdinand Alois z Lichtenštejna Luisa Karolína z Lichtenštejna Eduarda Anna z Lichtenštejna Marie Gabriela z Lichtenštejna Luisa Anna z Lichtenštejna
Do státní služby vstoupil v roce 1897, začínal jako konceptní praktikant na místodržitelství v Salzburgu. Ve funkci okresního komisaře (1902) působil na ministerstvu vnitra a od roku 1905 byl místotajemníkem na ministerstvu obchodu. V letech 1906–1910 zastával funkci okresního hejtmana v Mariánských Lázních.[4][5] V roce 1910 byl dočasně postaven mimo službu poté, co bez řidičského průkazu jako řidič automobilu způsobil zranění chodce, Zemským soudem ve Vídni byl odsouzen k úhradě bolestného. Poté se vrátil na ministerstvo vnitra,[6] postoupil do hodností místodržitelského rady (1912) a dvorního rady (1915). Za první světové války vedl Kancelář válečné pomoci a od roku 1917 byl ministerským radou na ministerstvu sociální péče. V květnu 1918 vystoupil ze státní služby a stal se prezidentem Všeobecného penzijního zaměstnaneckého ústavu. Po zániku monarchie byl v letech 1919–1921 vyslancem Lichtenštejnského knížectví v Rakousku.[7] Později žil v soukromí a zemřel v roce 1951 ve věku 78 let v Monte Carlu, pohřben byl v lichtenštejnské knížecí hrobce ve Vaduzu.[8]
V roce 1898 se oženil s hraběnkou Olgou von Pückler-Limpurg (1873–1966) ze staré německé šlechty. Svatba se konala na zámku Višňové, který patřil rodině nevěstiny matky Karolíny Pücklerové, rozené Spiegelové.[10] Olga byla v roce 1903 jmenována dámou Řádu hvězdového kříže.[11] Z manželství se narodilo pět dětí, nejstarší ze synů byl Johannes (1899–1979), který po krátké službě v rakousko-uherském námořnictvu přesídlil do USA, kde se uplatnil jako podnikatel, nakonec žil trvale na Honolulu. Mladší syn Ferdinand (1901–1981) se v mládí věnoval sportu a v atletice reprezentoval Rakousko na Letních olympijských hrách v Los Angeles (1932).
Eduardův starší bratr princ Bedřich z Lichtenštejna (1871–1959) sloužil v armádě a v hodnosti majora působil před první světovou válkou jako vojenský attaché v Londýně.[12]
