PROFILBARU.COM

Eduard Světlík
Eduard Světlík
Narození	13. března 1931; Blansko
Úmrtí	21. srpna 2018 (ve věku 87 let); Praha
Povolání	překladatel, spisovatel, hudebník, redaktor, publicista, básník, kulturní pracovník a vydavatel
Alma mater	Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Témata	literární činnost, publicistika, editace a překladatelská činnost
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Eduard Světlík (13. března 1931 Blansko – 21. srpna 2018 Praha)^[1] byl český spisovatel a překladatel.

Vzdělání

Reálné gymnázium v Teplicích (maturoval v roce 1950), sociologie a teorie kultury na FF UK v Praze, státní zkouška z němčiny na Jazykové škole v Ostravě.

Životopis

Vyrostl v Rakovníku a Teplicích.

V padesátých letech působil v tomto lázeňském městě jako flétnista v symfonickém orchestru, volný novinář a tajemník Krušnohorského loutkového divadla. Dále strávil několik let v Kolíně jako zemědělec a dělník.

Na počátku šedesátých let odešel do Karviné, kde pracoval jako kulturní pracovník na hornickém učilišti a ředitel Klubu Máj Karviná. Spolu se Stanislavem Sohrem založil v Ostravě nakladatelství PULS a vydával Foglarovy knihy.

Od roku 1970 žil v Praze. Nejprve tu byl ředitelem kulturní agentury Fortuna, v důsledku kádrových škraloupů za rok 1968 byl nucen živit se několik let jako hudebník (Hoboes, Banjo Band Ivana Mládka, Originální Pražský Synkopický Orchestr), načež se mu podařilo proniknout do Ústředního domu pionýrů a mládeže, kde zastával funkci vedoucího oddělení estetické výchovy. V té době se jeho hlavní aktivita přesunula k literatuře.

Od osmdesátých let pracoval jako redaktor literárních časopisů (Dílna Literárního měsíčníku, týdeník Kmen), nakladatelský lektor, organizátor a porotce literárních soutěží.

Do devadesátých let vstoupil jako šéfredaktor humoristického měsíčníku Škrt a poté založil s Petrou Urbánkovou nakladatelství Marsyas, které kromě vydávání české literatury (mj. děl E. Hrycha, I. Krause, J. R. Picka) provozovalo knihkupectví a galerii na Žižkově a prodejnu slovenské literatury v Domě slovenské kultury. Po ukončení podnikatelské etapy působil jako šéfredaktor nakladatelství Pragma a časopisu Regena.

Od roku 2000 se věnoval převážně překládání, zasedal v redakční radě časopisu Obce spisovatelů (Dokořán) a byl členem tvůrčí komise DILIA.

Dílo

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Světlík
Benefice, 1987 – sbírka epigramů
Literární projev, 1989 – příručka pro začínající autory
Umění, nebo život?!, 1992 – sbírka satirické poezie
Sever proti Jihu, 1996 – básnický cestopis
Jak zkrotit Pegasa aneb O literární tvorbě s humorem, Academia 2002
Dámská volenka, 2004 – sbírka povídek
Vilané a tajemný dr. Aude, 2006 – groteskní román
Půvab poetiky, průvodce pravidly poezie, 2009

Zastoupení ve sbornících

Kniha sťažností, antológia českej básnickej satiry, 1987
Smějeme se době i sobě, almanach humoru, 1994
In flagranti, literární revue Klubu českých spisovatelů, 2002
Nezabolí jazyk od dobrého slova, antologie aforismů, 2004
Pódia z krabičky, malé scény šedesátých let, 2005
Nevěry II, almanach povídek, 2005
Epigram 2006, sborník Syndikátu novinářů Vysočina, 2006
Almanach českých novinářů, 2008

Editorská činnost

Pickanterie, koláž ze života a díla J. R. Picka, 1993
Velká kniha židovských anekdot, 2001

Překlady

ze slovenštiny

Medová žihadla, antologie slovenského humoru, 1987
Ľubomír Feldek: Jánošík podle Vivaldiho, divadelní hra, 1989

z němčiny

Třicet pět knižních titulů z věcné i umělecké literatury, mj.

Karl Erich Grözinger: Kafka a kabala, 1998
Klaus Bednarz: Na východ od slunce, cestopis, 2004
H. Amesberger, K. Auer, B. Halbmayr: Sexualizované násilí, sociologická studie, 2005
Jochen Kirchhoff: Jinosvět, filosofická studie, 2008

Dále romány M. Kampfové, S. Obermeiera, C. C. Bergiuse, detektivky islandské autorky Y. Sigurdardóttir aj.