|
Dálnice Trakija
| Dálnice Trakija |
|---|
![]() |   | | Mapa |
|---|
 | | Základní údaje |
|---|
| Začátek | Sofie
(42°38′0″ s. š., 23°26′53″ v. d.) |
|---|
| Konec | Burgas
(42°35′26″ s. š., 27°23′49″ v. d.) |
|---|
| Celková délka | 360 km |
|---|
| v provozu: | 360 km |
|---|
| Stát | Bulharsko Bulharsko |
|---|
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
|---|
 | | Dálnice poblíž Nové Zagory |
| Objekty na trase
|
|
|
Sofijský okruh  začátek dálnice[p 1]
|
|
|
(4,4)
|
Lozen, Ravno Pole
|
|
|
|
(5,9)
|
Novi Chan 
|
|
|
|
estakáda Vakarel (300 m)
|
|
|
|
(23,3)
|
Vakarel
|
|
|
|
(34,3)
|
Ichtiman sever
|
|
|
|
(46,2)
|
Ichtiman jih, Kostenec
|
|
|
|
tunel Trajanova vrata (741 m)
|
|
|
|
(60,2)
|
Vetren
|
|
|
|
|
most na km 61,000 (505 m)
|
|
|
|
|
most na km 67,000 (260 m)
|
|
|
|
(68,9)
|
Cerovo, Velingrad
|
|
|
|
(79,8)
|
Kalugerovo, Dinkata
|
|
|
(89,9)
|
Pazardžik, Panagjurište 
|
|
|
|
(112,3)
|
Calapica, Săedinenenie
|
|
|
|
(118,9)
|
Plovdiv západ, Pamporovo[p 2]
|
|
|
|
(120,6)
|
Plovdiv západ, Pamporovo[p 3]
|
|
|
|
(126,1)
|
Plovdiv sever, Trud 
|
|
|
|
(132,3)
|
Plovdiv východ 
|
|
|
|
(137,2)
|
Plovdiv sever, Trud
|
|
|
|
(150,2)
|
Belozem
|
|
|
|
(164,3)
|
Părvomaj
|
|
|
(168,5)
|
Chaskovo/Dimitrovgrad, Istanbul  [p 4]
|
|
|
|
(174,5)
|
Čirpan západ
|
|
|
|
(184,7)
|
Čirpan východ 
|
|
|
|
(208,2)
|
Stara Zagora 
|
|
|
|
(240,0)
|
Nova Zagora
|
|
|
|
(275,4)
|
Jambol západ 
|
|
|
|
(283,0)
|
Kabile
|
|
|
|
(289,4)
|
Jambol východ 
|
|
|
|
(323,8)
|
Karnobat
|
|
|
|
(351,0)
|
Bălgarovo, Neftochim
|
|
|
|
Burgas Vetren, km 359,0  
|
|
|  multimediální obsah na Commons | | Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dálnice Trakija (bulharsky Aвтомагистрала Тракия – Avtomagistrala Trakija) je dálnice v jižním Bulharsku. Nese označení A1. Spojuje hlavní město Sofie s městem Burgas a vedou po ní Е773 z Burgasu do Čirpanu a Е80 z Čirpanu do Sofie. V provozu je v celé své délce 360 km od roku 2013.
Jméno
Dálnice nese jméno po historické oblasti Thrákie, bulharsky Тракия (Trakija), na jejímž území probíhá.
Trasa
Dálnice má km 0,000 na křižovatce se Sofijským okruhem,[1] který je částečně zprovozněn. Až k odbočce na Lozen na km 4,400 je dálnice šestiproudá, odtud čtyřproudá. Z nadmořské výšky zhruba 565 m dálnice stoupá jihovýchodním směrem do hor a u obce Vakarel (838 m) překonává Srednegorje. Trasa běží víceméně souběžně se silnicí I/8 až ke vsi Mirovo. Nedaleko odtud prochází tunelem Trajanova Vrata (773 m n. m.) do údolí řeky Javorica. V těchto úsecích dálnice vede po několika významnějších mostech. Dále postupně klesá po úbočí hor do údolí Marici a poblíž Pazardžiku se stáčí k východu a opět se dostává do souběhu se silnicí I/8, kterou nechává 2 až 5 km na jih. Trasa pokračuje v nadmořské výšce mezi 220 a 150 m, přičemž míjí Plovdiv a na km 168,500 se od ní odpojuje dálnice Marica vedoucí směrem k Istanbulu. Zde se stáčí mírně k severovýchodu a překonává nejjižnější výběžky Sredné gory (234 m), přičemž vede souběžně se silnicí II/66. Postupně, ve vzdálenostech do 15 km míjí města Stara Zagora, Jambol a Sliven a stáčí se téměř k východu. Odtud běží k Burgasu, kde na km 360,000 končí na křižovatce se silnicí I/6 severovýchodně od jeho centra ve vzdálenosti 12 km, přičemž zde leží i její nejnižší místo (cca 25 m n. m.).
Historie výstavby
Trakija je nejstarší dálnicí v Bulharsku a má v jeho hospodářství klíčový význam. 19. května 1964 bylo přijato rozhodnutí o výstavbě bulharské dálniční smyčky, jejíž je součástí spolu s dálnicemi Chemus a Černo more.[2] Hlavními projektanty dálnice byli inženýři Gabrail Gabrailov a Ivan Kolarov. Stavba byla zahájena v roce 1973. Do roku 1989 byla prováděna především společností Pătni stroeži (Пътни строежи).
- Roku 1978 bylo dokončeno prvních 10 kilometrů od Sofie k odbočce na Novi chan.
- Roku 1984 dosáhla dálnice do Plovdivu.
- Roku 1995 bulharská vláda získala úvěr od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a 17. listopadu se zprovoznil úsek z Plovdivu do Orizova, tj. od km 132 do km 165 na sjezdu u Plodovitova.[3]
- V červnu 2000 vláda uzavřela s Evropskou investiční bankou dohodu o poskytnutí 100 miliónů €, přičemž financování bulharské strany představovalo 140 miliónů €. Za tuto částku se měly postavit úseky Orizovo – Stara Zagora a Karnobat – Burgas o celkové délce 74 km.
- Roku 2001 byl zprovozněn silniční uzel Orizovo na km 169,700 do km 169,500. Přitom km 165 je totožný s nultým kilometrem (začátkem) dálnice Marica. Uzel zahrnuje 4 kilometry dálnice Trakija a 5 km dálnice Marica. V následujících deseti letech byly dokončeny koncepční projekty dílů 2, 3 a 4.[4]
- Roku 2004 bulharská vláda rozhodla o dostavbě dálnice a udělení koncese na 35 let bulharsko-portugalskému sdružení Magistrala Trakija k dostavbě a provozování dálnice za právo výběru poplatků z projíždějících vozidel.
- Roku 2005 byla koncesní smlouva podepsána. Smlouva byla kritizována pro údajnou neprůzračnost výběrového řízení a stala se v následujících letech předmětem politických sporů.
- Roku 2006 (1. července) byl zprovozněn 1. podúsek dílu 1 (silniční uzel Orizovo – Čirpan). Dále byl 2. listopadu zprovozněn díl 5 (Karnobat – Burgas) na konci dálnice. Limitní cena dílu 5 v délce 35,2 km byla 150,266 miliónů leva.
- Roku 2007 (5. října) byl zprovozněn 2. podúsek dílu 1 (Čirpan – Stara Zagora). Součástí této stavby byla i přestavba stávajícího kruhového křížení se silnicí Stara Zagora – Chaskovo na křížení ve tvaru úplného čtyřlístku. Limitní cena celého dílu 1 v délce 38,7 km byla 198,160 miliónů leva.
- Roku 2008 ukončila nová bulharská vláda platnost koncesní smlouvy s odvoláním na neplnění smlouvy ze strany koncesionáře, především nezajištění financování. Zároveň pověřila ministerstvo místního rozvoje a ministerstvo financí prozkoumat jiné možnosti financování dostavby úseku dálnice ze Staré Zagory do Karnobatu. V průběhu roku stanovilo generální ředitelství Vnitřní trh a služby při Evropské komisi tržní procedury nezbytné pro další dostavbu dálnice.[2]
- Roku 2009 byl zahájen výběr zhotovitele dílu 2 (Stara Zagora – Nova Zagora) v délce 31,8 km. Soutěž vyhrálo sdružení Trejs Grup Chold (Трейс Груп Холд) za 137,868 miliónů leva s lhůtou plnění 25 měsíců.[5]
- Roku 2010 byly zahájeny práce na posledních úsecích podle projektu Dostavba dálnice Trakija, díly 2, 3 a 4 o celkové délce 115 km. Investice ve výši 699 648 297,19 leva byly financovány z kohezního fondu Evropské unie a z bulharského státního rozpočtu. Na výstavbu dílu 3 (Nova Zagora –Jambol) v délce 35,7 km byla vybrána řecká firma Aktor za cenu 111,644 melónů leva s lhůtou plnění 25 měsíců.[5] Výstavbu dílu 4 (Jambol – Karnobat) v délce 49,28 km vyhrálo sdružení devíti bulharských firem Trakija IV za cenu 174,706 miliónů leva (včetně DPH 209,646 miliónů) s lhůtou plnění 28 měsíců.[6]
- Roku 2011 byla navýšena cena dílu 4 o 13 miliónů leva z důvodu pronikání podzemní vody z blízkých zavlažovacích kanálů.[7]
- Roku 2012 byly uveden do provozu díl 2 (1. července),[8] díl 3 (12. července)[9] a 1. podúsek dílu 4 (Jambol – Zimnica) v délce 14,8 km (26. srpna).[10]
- Roku 2013 byly uveden do provozu 2. podúsek dílu 4 (Zimnica – Karnobat) v délce 34,28 km (28. ledna), čímž byla dálnice zprovozněna v celé délce.[11]
Inženýrská díla
Tunely
Trajanova vrata
Tunel Trajanova vrata (bulharsky тунел Траянови врата) byl postaven v 70. letech 20. století. Tunelová trouba ve směru Sofie – Plovdiv má délku 739 m, v opačném směru 746 m; šířka každé trouby je 12,5 m a má plochu průřezu 78 m².
Mosty
Z mostů na dálnici Trakija jsou významnější tři mostní díla: most Vakarel, most na km 61,000[12] a most na km 67,000.[13]
Vakarel
Most Vakarel (bulharsky виадукт Вакарел) se nachází poblíž dědiny Vakarel a zdejší údolí přechází ve výšce přes 100 m. Jde o dva souběžné mosty, každý o šířce 14 m s železobetonovou nosnou konstrukci.
Odkazy
Poznámky
- ↑ Základní údaje jsou převzaty z bg wikipedie a byly opraveny podle měření na Google maps; viz též popis trasy.
- ↑ Pouze sjezd ve směru staničení a nájezd v opačném směru.
- ↑ Pouze nájezd ve směru staničení a sjezd v opačném směru.
- ↑ Propojení ve směru od Burgasu chybí.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Тракия (магистрала) na bulharské Wikipedii.
- ↑ Snímek Street View na Google maps [online]. Google [cit. 2016-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Магистрала „Тракия“ в дати [online]. 2007-02-22 [cit. 2016-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-02-22. (bulharsky)
- ↑ PM VIDENOV OPENS 32-KM SECTION OF TRAKIA MOTORWAY [online]. Hellenic Resources Network, 1995-11-20 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ JOTOV, Božidar. За 6 месеца организирахме цялата държава, за да извървим пътя за строителството на АМ „Тракия” [online]. Web Media Group. Money.bg, 2010-04-24 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ a b Очаква се изграждането на отсечката между Нова Загора и Ямбол на автомагистрала „Тракия“ да започне още през това лято [online]. id.capital.bg, 2010-02-26 [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-24. (bulharsky)
- ↑ Лот 4 на магистрала Тракия вече има разрешение за строеж [online]. id.capital.bg, 2010-08-31 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Дават 13 млн. за отводняване на лот 4 на АМ Тракия [online]. Journey.bg, 2011-07-13 [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04. (bulharsky)
- ↑ Президент, еврокомисар и министри откриха Лот 2 на автомагистрала ”Тракия” [online]. Balkanec.bg, 2012-07-01 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ Борисов пуска Лот 3 на магистрала Тракия [online]. Net Info, 2012-07-12 [cit. 2016-05-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-04. (bulharsky)
- ↑ 15 километра повече магистрала на връщане от морето [online]. BTV Media Group, 2012-08-26 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ „Тракия” - първата цяла магистрала на България [online]. BTV Media Group, 2013-07-15 [cit. 2016-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. (bulharsky)
- ↑ Виадукт на 61-ви км, АМ Тракия/ 61 km Highway Trakia [online]. SSC Bulgaria, 2015-07-14 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
- ↑ Виадукт на 67-ми км, АМ Тракия/ 67 km Highway Trakia [online]. SSC Bulgaria, 2015-07-21 [cit. 2016-05-31]. Dostupné online.
Externí odkazy
|
|
