Dálnice Ljulin (bulharskyАвтомагистрала Люлин – Avtomagistrala Ljulin) byla dálnice v západním Bulharsku. Nesla označení A6. Spojovala Sofijský okruh s dálnicí Struma a vedla po ní evropská silnice E79. V provozu byla v celé své délce 19 km od roku 2011[1] do konce roku 2018, kdy se podle rozhodnutí vlády ze dne 27. prosince 2018 stala součástí dálnice Struma a převzala její národní označení A3.[2] Označení A6 pak získala dálnice A7 Evropa.
Jméno
Dálnice nesla jméno po pohoří Ljulin, přes něž vedla.
Trasa
Trasa dálnice
Dálnice začínala v nadmořské výšce 625 m a potom stoupala pohořím Ljulin až na svoje nejvyšší místo, zhruba na staničení km 6,4, kde dosáhla téměř 950 m n. m., a následně tunelem Malo Bučino překonala rozvodí Iskăr - Struma. Odtud klesala, přičemž se na dlouhém úseku pohybovala ve výšce okolo 850 m. Končila na silničním uzlu Daskalovo ve výšce 742 m, kde plynule přešla v dálnici Struma na svém staničení km 19,135 ≡ km 287,365.
V celé své délce byla čtyřproudová se dvěma oddělenými jízdními směry a odstavným pruhem v každém z nich. Její návrhová rychlost byla 100, resp. 110 km/h podle složitosti terénu.[1]
Historie výstavby
Výstavba dálnice byla zahájena poté, co Evropská komise schválila v prosinci 2004 spolufinancování stavby.[p 2] Očekávané náklady byly 148,5 miliónu €, z nichž 111,4 miliónu pocházelo z unijních fondů.[3]
Trasa dálnice po sejmutí ornice v květnu 2010 (u sídliště Filipovci)
V červnu 2005 byla vyhlášena veřejná soutěž na zhotovitele stavby[4] a v listopadu byly nabídky otevřeny. Uchazečů bylo 21 a ceny se pohybovaly od 142 219 849 € do 221 260 044 €, přičemž nejvyšší nabídka byla od česko-slovenského sdružení MeDo Ljulin (Metrostav + Doprastav).[5] Téhož měsíce byla vyhlášena veřejná soutěž na stavební dozor.[6]
Smlouva o výstavbě byla uzavřena se sdružením tureckých firem Mapa – Cengiz 8. srpna 2006 za cenu 137,382 miliónu €.[7] Vlastní práce byly zahájeny v lednu 2007 se lhůtou výstavby 3 roky. Když byly v červnu 2008 již provedeny práce v objemu 330 tisíc m³ výkopů, 152 tisíc m³ násypů, 10 tisíc m³ betonu, 1,1 tisíc tun výztuže a přes 2 tisíce metrů pilot, zdálo se, že by mohlo dojít ke zkrácení termínu,[8] nicméně postupně bylo zřejmé, že uvedení do provozu 30. září 2010 nebude dodrženo.[9] Aby se ulehčilo dopravě v trase Sofie – Pernik – dálnice Struma, byl 17. prosince částečně zprovozněn dálniční uzel Daskalovo, a to po dvou pruzích ve směru na Pernik a na Vladaju, jakož i propojení s dálnicí Struma.[10] Dálnice byla zprovozněna 15. května 2011.[11]
Celkové náklady dosáhly 185 miliónů €[1] a jde o první bulharskou dálnici, která byla kompletně postavena.[11]
Inženýrská díla
Na trase se nachází tři tunely o celkové délce 1 260 m, 26 mostů s celkovou délkou 6 km, 3 silniční uzly a opěrné zdi o délce přes 2 762 m.[1]
Tunely
Malo Bučino
Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 450 m s průjezdnou šířkou 11,2 m.
Ljulin
Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 350 m s průjezdnou šířkou 12,3 m.
Golemo Bučino
Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 500 m s průjezdnou šířkou 12,5 m.
Mosty
Viadukt Ljulin
Jde o dva souběžné železobetonové mosty, každý o šířce 16 m, které ve výšce až 42 m překlenují horské údolí.
Odkazy
Poznámky
↑Základní údaje jsou převzaty z bg wikipedie a byly opraveny podle měření na Google maps; viz též popis trasy.
↑V té době nebylo Bulharsko členem Evropského svazu.
↑ abcdИСПА Мярка 2001/BG/16/P/PT/004: „Строителство на АМ “Люлин”: Софийски околовръстен път - пътен възел “Даскалово” от км 0+000 до км 19+135” [online]. Sofie: Agentura Silniční infrastruktura [cit. 2023-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2023-03-12. (bulharsky)
↑CVETANOVA, Kamelja. Тол системата глътна "Люлин" – магистралата става част от "Струма". www.dnes.bg [online]. Инвестор.БГ АД, 2018-12-27 [cit. 2023-01-08]. Dostupné online. (bulharsky)
↑Европейската комисия даде зелена светлина за строителството на автомагистрала Люлин [online]. Ministerstvo financí Bulharské republiky, 2004-12-22 [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-02. (bulharsky)
↑До 11 октомври се приемат оферти за строителство на автомагистрала Люлин [online]. Investor.bg, 2005-06-17 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
↑VASILEVA, Milena. Отвориха офертите за автомагистрала ”Люлин” [online]. Gradăt Media Grup (Градът Медиа Груп), 2005-11-21 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
↑Публикувано във факти.бг: Агенция „Пътища” обяви търг за строителния надзор на автомагистрала „Люлин” [online]. факти.бг, 2005-11-03 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
↑Mapa-Cengiz wins highway deal in Bulgaria [online]. Reuters, 2006-08-09 [cit. 2016-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-12-29. (anglicky)
↑APOSTOLOV, Apostol. Автомагистрала "Люлин" може да бъде завършена преди 2010 година [online]. Econ.bg, 2008-04-13 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
↑DEKOVA, Kalina. Пуснаха за движение пътния възел на магистрала Люлин при Перник [online]. Investor.bg, 2010-12-17 [cit. 2016-12-28]. Dostupné online. (bulharsky)
