Dušan Šimánek

Dušan Šimánek
Narození9. března 1948 (76 let)
Příbram
Povolánífotograf a učitel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dušan Šimánek (* 9. března 1948, Příbram)[1] je absolvent pražské FAMU, žák profesora Jána Šmoka, umělecký fotograf,[2] fotograf oděvní tvorby, pedagog, rozhodující osobnost a organizátor českého uměleckého disentu, spolupracovník historičky umění Anny Fárové.[3][4]

Životopis

V polovině šedesátých let Šimánek vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Praze (Vyšší škola uměleckoprůmyslová) a v roce 1978 dokončil studium na Akademii múzických umění Praha (Filmová fakulta, umělecká fotografie).[3]

Po roce 1968 pomáhal různým redakcím, které se přesouvaly do ilegality, a spolupracoval se skupinou výtvarníků kolem Galerie Platýz, kteří organizovali hudební, divadelní a výtvarné akce. Na FAMU jej učila mimo jiné historička a teoretička fotografie Anna Fárová, se kterou dál spolupracoval i poté, co odešla ze školy a podepsala Chartu 77. Pomáhal jí například zpracovat fotografickou pozůstalost Josefa Sudka.[4]

V roce 1981 se v klášteře Plasy pomáhal uspořádat legendární výstavu 9×9, jejíž kurátorkou byla Anna Fárová. Kromě něj na ní vystavovalo celkem 18 autrů a autorek, např. Jindřich Štreit, Iren Stehli, Joska Skalník, Bořivoj Hořínek, Jan Malý, Libuše Jarcovjáková, Jiří Poláček nebo Pavel Štecha. Mezi návštěvníky vernisáže byly zahraniční fotografické celebrity Marc Riboud, Henri Cartier-Bresson, Martine Francková či kurátorka Sue Davisová.[5]

Díky zahraničním kontaktům Anny Fárové se Šimánek spolu s Jiřím Poláčkem stali v roce 1986 asistenty amerického fotografa Irvinga Penna při fotografování sbírky zvířecích lebek z Národního muzea v Praze. Společně zajišťovali vyvolání černobílých filmů 8x10 palců, Poláček vyjednával akci s muzeem a zajišťoval chod celé akce. První velkou výstavu souboru přezvětšených zvířecích lebek Penn uspořádal v New Yorku v letech 1988–1989 pod názvem Cranium architecture.[6]

V 70. letech se Šimánek stal vyhledávaným módním a reklamním fotografem. Oděvní tvorbu pravidelně fotografoval zejména pro časopis Mladý svět. Reklamní fotografii se intenzivně věnoval až do konce 90. let.

Od nultých let se věnuje převážně volné fotografii. V letech 2006–2011 kurátorsky spolupracoval s pražskou Galerií Langhans. Připravil pro ni například kolektivní výstavu Mimo zónu (2009) a výstavu věnovanou historii fotografického Ateliéru Langhans (2010).[7] Od roku 2011 spolupracuje s archivem Nadace Langhans Praha na odborném skenování dochovaných historických negativů ateliéru.[8]

Tvorba

V letech 1979–1983 Šimánek vytvořil volný fotografický cyklus Ticho, v němž fotografoval zdi opuštěných bytů asanovaného Žižkova. Poprvé ho představil roku 1980 v rámci cyklu samostatných výstav, které na přelomu desetiletí ve foyer Činoherního klubu v Praze pořádala Anna Fárová.[9] K tématu souboru se s odstupem let dvakrát vrátil, když v letech 2019 a 2024 prezentoval dva další soubory pod stejným pojmenováním.[10] [11]

V roce 2019 dokončil cyklus Herbář pro 22. století, ve kterém fotografoval umělé květiny v pražské tržnici Sapa.[4][12] V něm navázal na svá starší díla popartového charakteru, v nichž se zabýval kýčovitými florálními tisky na plastových ubrusech. Umělé květiny z asijských tržnic představují prazáklad zcela nové civilizace, tyto „nové květiny“, které nás paradoxně přežijí, přitom mají sloužit jako symbol naší svázanosti s přírodou a obdivu vůči ní. Jsou tak nejen náhražkou skutečných květin, ale i našeho vztahu k Zemi a jejím dějinám, tedy symbolem naší civilizační odtrženosti. Fotograf cituje raně moderní snímky Karla Blossfeldta, jeho „praformy“ se o století později vracejí přes továrny na plastové výrobky. Nová, umělá příroda se ukazuje jako stavebnice, která postrádá původní funkci a zůstává pouhým trojrozměrným dekorem. Je-li fotografie umělým obrazem, jsou i květiny vlastně trojrozměrnou reprodukcí skutečné přírody. Cyklus přináší otázky nejen o současné ekologii, ale i o povaze obrazu, skutečnosti a jejich budoucnosti.[13]

Výstavy (výběr)

Zastoupení ve sbírkách

Podle zdroje:[10]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. https://id.worldcat.org/fast/1591927/
  2. AUT - Úplné zobrazení záznamu. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. 
  3. a b Dušan Šimánek | abart. cs.isabart.org [online]. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. 
  4. a b c Dušan Šimánek (1948). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. 
  5. Výstava 9x9 - Anna Fárová - Text k výstavě, 1981, Klášter Plasy [online]. agosto-foundation, rev. 2018-12-10 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  6. FÁROVÁ, Anna. Estetika zmaru - architektura lebek. [revue]. 1997, čís. sv. 35, s. 203-208. 
  7. ČT24. Byl jednou jeden dům: Langhans Praha. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  8. CONTEMPORARY, FOTOGRAF. Dušan Šimánek - FOTOGRAF CONTEMPORARY. fotografcontemporary.cz [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  9. Dušan Šimánek [online]. [cit. 2025-01-08]. Dostupné online. 
  10. a b c Ticho II.. Ateliér Josefa Sudka [online]. [cit. 2023-04-21]. Dostupné online. 
  11. a b TICHO III.. Ateliér Josefa Sudka [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  12. Dušan Šimánek (1948). www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. 
  13. Dušan Šimánek [online]. [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. 
  14. Fotograf Gallery. Fotograf Gallery [online]. 2019-01-02 [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 
  15. MASKA. Ateliér Josefa Sudka [online]. [cit. 2024-12-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • Encyklopedie československých fotografů
  • Moucha, Josef a kol.: Alternativní kultura, Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2001
  • Fárová, Anna; Lindaurová, Lenka: Dušan Šimánek, Torst, Praha, 2006
  • Fassati, Tomáš: Mladá móda, rozhovor s Dušanem Šimánkem, katalog výstavy, Galéria F, B. Bystrica, 1982
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha, 1995

Externí odkazy

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!