Dušan Metod Janota (* 18. června 1922 Turzovka – 25. července 1997 Bratislava) byl slovenský spisovatel, ekolog a politik.
Mládí a studia
Narodil se v roce 1922 v Turzovce do vlivné rodiny slovenského obrozence a politika Ľudovíta Janoty. V letech 1932 až 1936 studoval na gymnáziu a v letech letech 1936 až 1942 na Obchodní akademii v Bratislavě, kde odmaturoval. Od roku 1930 byl členem katolického skautingu v Petržalce, kde později působil jako skautský vedoucí. Po roce 1945 jako jeden z členů skautského vedení na pozvání britské Skautské asociace absolvoval skautskou školu Gilwell Park v Londýně.[1] V letech 1943 až 1947 studoval ekonomické inženýrství na Slovenské vysoké škole hospodářských věd, poté v letech 1950 až 1952 na Pedagogické fakultě Slovenské univerzity v Bratislavě. V letech 1965 až 1967 studoval urbanistiku na Vysokém učení technickém v Brně.
Kariéra
V letech 1947 až 1950 pracoval v nakladatelství Slovenská liga. Jako autor populárně naučné literatury se věnoval historii, kultuře a přírodě Slovenska. byl dlouholetým přispěvatelem časopisu Krásy Slovenska. V průběhu let se podílel na vzniku několika rozhlasových her. V letech 1950 až 1952 pracoval na pověřenictvu zemědělství v Bratislavě. Do roku 1961 pracoval ve Výzkumném ústavu zemědělské politiky Slovenské akademie věd. Od roku 1961 pracoval ve slovenském ústavu památkové péče a ochrany přírody. V roce 1969 byl zakládajícím členem Slovenského svazu ochránců přírody a krajiny. V letech 1981 až 1989 pak pracoval v Státním ústavu památkové péče a ochrany přírody v Bratislavě. V roce 1984 byl jedním z iniciátorů vytvoření chráněné krajinné oblasti Kysuce. Působil v orgánech organizací OSN Organizace pro výživu a zemědělství a UNESCO.[2]
Politická činnost
Od mládí se pohyboval v katolickém prostředí. Po roce 1939 byl členem Hlinkovy mládeže. V roce 1946 byl jedním ze zakládajících členů Strany slobody. V roce 1949 byl na někokolik měsíců uvězněn z důvodu útěku jeho přítele do exilu. Po jeho propuštění byl sledován Státní bezpečností.[3] V roce 1968 spolupracoval při snaze obnovy skautské organizace.
V roce 1989 se aktivně účastnil událostí Sametové revoluce. Po rezignaci Kamila Brodzianského byl v prosinci 1989 jako představitel reformního křídla strany zvolen předsedou Strany slobody. V roce 1990 ho ve funkci nahradil Jozef Sirotňák.[4] Po roce 1990 bylo odhaleno, že jeho jméno figurovalo v čele obsáhlého zničeného svazku Státní bezpečnosti. Od 70. let jako tajný spolupracovník předával informace bezpečnostním složkám o jeho činnosti v katolickém disentu. Byl členem Panevropské unie.[5][6]
Smrt a odkaz
Dušan Metod Janota zemřel v červenci 1997 v Bratislavě. V roce 2005 byla na jeho počest pojmenována Obchodní akademie Dušana Metoda Janoty v Čadci. V roce 2009 mu byla in-memoriam udělena Cena Egona Erwina Kische.[7]
Bibliografie
- Jozef Jurina (1955)
- Včelárstvo (1957)
- Dubnica nad Váhom (1967)
- 50 rokov sovietskeho poľnohospodárstva (1967)
- Dubnický park a oranžéria (1967)
- Ján Wolfgang Kempelen, svetový vynálezca (1970)
- Historická zeleň Bratislavy (1977)
- Zvon lumpov (1979)
- Krásy a vzácnosti slovenskej prírody (1984)
- Maximilián Hell (1971)
- Slovenský stredný Dunaj, nápor proti Trianonu a Gabčíkovo – Nagymaros (1991)
Odkazy
Reference
- ↑ Oznamy. Skautské zvesti. Srpen 1992, roč. 2, čís. 5, s. 28. Dostupné online [cit. 2024-11-23]. ISSN 1335-4817. (slovensky)
- ↑ BREZÁNY, Štefan Atila. Dejatelia Kysúc v kultúre, umení a vede. Martin: Osveta, 1971. 212 s. Dostupné online. S. 85. (slovensky)
- ↑ Zora Václavová (1925 - 2017) [online]. Ústav paměti národa [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ZO správy. Sloboda: ústredný orgán Strany slobody. 13.2.1990. Dostupné online [cit. 2024-11-22]. ISSN 0231-6579. (slovensky)
- ↑ Agentúrne záznamy a správy zo zničeného agentúrného zväzku tajného spolupracovníka METOD (Dušan Janota), zrekonštruované z jednacích protokolov XII. správy ZNB [online]. Ústav paměti národa [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Dušan Metod Janota [online]. Slovenské literární centrum [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Od septembra s novým názvom. mykysuce.sme.sk [online]. Petit Press, 2005-09-20 [cit. 2024-11-22]. Dostupné online. (slovensky)
