PROFILBARU.COM

; vlajka	; znak
Geografie	; Země Dolu (fialově) na mapě společně s Královstvím Rhovanionu (červeně) a Dorwinionem (růžově).
	; Země Dolu (fialově) na mapě společně s Královstvím Rhovanionu (červeně) a Dorwinionem (růžově).
Hlavní město	neznámé
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	silvanští elfové, Seveřané, Východňané, Trpaslíci
Jazyky	západština
	Státní útvar
Státní zřízení	městské státy a malá knížectví, poté dědičná monarchie
Vznik	1000 T. v. – Osídlení země Dolu; 2944 T. v. – přetvořeno na království
Zánik	neznámý
	Státní útvary a území
	Seveřané
	Dol (Středozem)
	Esgaroth
	Rhovanion (království)
	Dol (Středozem)
	Esgaroth
	Rhûn
	Forodwaith

Země Dolu byla zemí Seveřanů z okolí města Dol, známí také jako Dolmani (Dalemen) nebo Bardingové (Bardings) ve fiktivním světě J. R. R. Tolkiena. Země neexistovala jako oficiální stát, ale jejím centrem byl městský stát Dol, a později i jezerní město Esgaroth. Tato země byla centrem všeho obchodu na severu a bohatla díky svému partnerství s trpasličím královstvím Erebor. Po smrti draka Šmaka se země sjednotila a transformovala se na jednotný stát, jenž byl od té doby známý jako Dolské Království.

Geografie

Země se nacházela mezi Rudou řekou na východě a Bystrou řekou na západě, a její severní hranici měla podél severního Rhovanionu od Osamělé hory a Temného hvozdu až po Železné hory. Po celém území byly rozesety vrchoviny a pahorkatiny, s lesy rozesetými převážně na západní části země.

Dějiny

Decentralizovaná země

Na počátku Prvního Věku, kolem roku 590, do Rhovanionu z východu dorazili lidé z Edain, kde se rozdělili, a část lidu zůstala v Rhovanionu, a osídlila území mezi Temným (tehdy ještě známý jako Zelený) Hvozdem a jezerem Rhûn, střed Zeleného Hvozdu a údolí řeky Anduiny, severně od Kosatcových polí. Tito lidé utvořili velmi dobré vztahy s trpaslíky z Ereboru a Železných hor, a zajistili si obchodní partnerství s Dorwinionem, zemí Východňanů jejíž hlavním exportem bylo víno. Seveřané, jak se začalo těmto lidem říkat, se kolem roku 1000 Třetího Věku rozdělili na Lesní lid v Zeleném Hvozdu, Lid z Údolí Anduiny, Lid z Dolu a Lid Rhovanionu.

Na rozdíl od svých jižních sousedů z Rhovanionských knížectví si Dolmani nevytvořili kulturu pánů koní, ale stali se z nich skvělí obchodníci a zruční lukostřelci. Jejich země neměla centralizovanou vládu a existovali v ní převážně městské státy a malá knížectví. Nejvýznamnějšími z těchto států byly městský stát Dol a jezerní město Esgaroth, které byly centrem všeho obchodu na severu. Dolmani v prvních čtyřech století po vzniku jejich země vytvořili obchodní síť s Východňany Dorwinionu a trpaslíky Šedých a Železných hor a jejich bohatství rostlo do nepředstavitelných výšin. Ve 14. století společně s Východňany Dorwinionu se země Dolmanů stala vazalem Království Rhovanionu, které bylo díky svému králi Vidugaviovi na vrcholu své moci. Po invazi Konfederace Vozatajů Království Rhovanionu padlo a Vozatajové se zmocnili Rhovanionu a území až k řece Anduině, avšak ušetřili rozdělené státy Dolmanů, kteří se začali vyhýbat událostem na jihu. Poté, co Vozatajové opustili území království Rhovanionu a stáhli se zpět do území Dorrhûnenu na jihu a na východ, se Dolmani znovu otevřeli světu a obnovili své obchodní styky se světem. V roce 2590 král Thrór dovedl svůj lid do bývalé, doteď opuštěné kolonie Ereboru a založil Království pod horou, a mezi lidmi z města Dol a trpaslíky Ereboru vzniklo přátelství, které se později transformovalo do spojenectví, a které přetrvalo až do Čtvrtého věku.

V roce 2770 drak Šmak přiletěl ze severních zemí Forodwaithu a zaútočil na Dol i Erebor. I když lidé z Dolu poslali armádu na pomoc trpaslíkům Osamělé hory, nedokázali Šmakovi zabránit v zabíjení trpaslíků a poté v obsazení Osamělé hory. Po útoku se drak usadil v hoře a lidé Dolu opustili město. Lidé Dolu se přesunuli do sousedních městských států a knížectví (většina do Esgarothu) a Esgaroth se stal novým hlavním centrem obchodu na severu.

Smrt Šmaka a Bitva pěti armád nastala v roce 2941. Tři roky po bitvě byl Dol obnoven Bardem Lučišníkem, který zabil draka a byl potomkem Giriona, posledního lorda Dolu před útokem Šmaka. Dol se brzy opět těšil prosperitě: Bard po obnovení Dolu založil stejnomené království a shromáždilo lid z Dlouhého jezera, Esgarothu, a státy všech ostatních Dolmanů do jednoho království. Jezerní město bylo přestavěno a zbohatlo z obchodu s Dolem. Jeho lidé se stali běžněji známými jako Bardingové, po jejich novém vládci.

Království Bardingů

Za vlády krále Branda, vnuka Barda Lučišníka, sloužil Dol jako hlavní město zemí Dolmanů (nyní Bardingů), kterým vládl a které se rozkládaly daleko na jih a východ od Dolu a Esgarothu. Jak však Glóin odhalil na Elrondově radě, v roce 3017 přišel posel z Mordoru, aby požádal krále Dáina II. Železnou nohu u brány do Osamělé hory o zprávy o Hobitech a požádal o Bilbův prsten. Ke králi Brandovi přišli také poslové se zprávami, že na východních hranicích království Dol se shromažďovali nepřátelé z řad Východňanů věrných Sauronovi.

Během Války o Prsten Sauronovi spojenci z řad Východňanů překročili východní hranici království na Řece Carnen a přesunuli se k útoku na město. 17. března 3019 začala bitva o Dol. Když nebyli schopni zadržet Východňany, Bardingové a trpaslíci z Ereboru se stáhli se do Osamělé hory, a úspěšně evakuovali obyvatele Dolu do Osamělé hory, ale ztratili krále Branda a Dáina II., kteří byli oba zabiti u brány Ereboru. Po sedm dní se lidé a trpaslíci bránili v Ereboru, dokud nepřišly z jihu zprávy o Sauronově porážce. Noví králové Dolu a Ereboru (Bard II. a Thorin III. Kamenná přilba) prolomili obležení a vyhnali Východňany z Dolu. Bard později vyslal vyslance na korunovaci krále Aragorna II. Elessara a jeho říše byla navždy ve věčném přátelství a pod ochranou krále Západozemí.