Planina Dolný vrch je krajinný podcelek Slovenského krasu ležící jeho v východní části. Má délku přibližně 17 km. Po její délce probíhá slovensko-maďarská hranice. Na slovenské straně vyplňuje většinu planiny Národní park Slovenský kras, na maďarské straně většinu zaujímá Národní park Aggtelek.
Poloha
Planina na západě začíná mezi Bukovských vrchem a Nižných vrchem nad Silickou Jablonickou, příkré severní svahy, s převýšením 200 až 400 m, padají k říčce Turňa a do Turnianské kotliny, východní okraj tvoří úzký cíp, který končí v údolí soutokem Turňy a Bodvy. Bodva tvoří celou jižní hranici Dolného vrchu, která leží celá na maďarské straně. Svahy jsou na jižní straně mírnější, rozčleněné jednotlivými údolími. Planina má největší šířku 3,5 km, v nejužším místě, na východě, jen úzká jen 300 m.
Geomorfologie
Nejvyšší body planiny jsou ve střední části - Pavlovský vrch (611 m n. m.) a Žmaň 579 ( m n. m.) - oba na slovenské části, na maďarské straně Holý vrch (555 m n. m.). Na planině je cca 200 závrtů, řada škrapů, propadlin a propastí, krasových dutin. Méně je tu ponorů, vyvěraček a horizontálních jeskyní. Nejhlubší propastí slovenské části je Natrhnutá priepasť s hloubkou 112 metrů, dále pak Hlinoš s hloubkou 110 m. Na maďarské straně je to propast Vecsem-bükki-zsomboly hluboká 236 m. Celkem je na Dolnom vrchu zdokumentováno více než 200 krasových jevů (propastí, jeskyní a propadlin). Na této krasové planině provádí podrobný speleologický průzkum nejvíce Česká speleologická společnost, ZO 1-11 Barrandien.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolný vrch na Wikimedia Commons - Ďurček, J.: Slovenský kras, Šport: Bratislava, 1989
- Vlk L. et al.: Dolný vrch, Liptovský Mikuláš, 2001
- Kósa A.: Alsó-hegyi zsombolyatlasz, Budapest, 1992
| Slovenský kras |
|
| Podcelky (časti) | |
|
| Národní přírodní rezervace | |
|
| Významné jeskyně | |
|
| Významné propasti | |
|
| Jezírka | |
