Dioxid pentauhlíku

Dioxid pentauhlíku
strukturní vzorec
model molekuly
Obecné
Systematický název	penta-1,2,3,4-tetraen-1,5-dion pentatetraen-1,5-dion
Funkční vzorec	O=C=C=C=C=C=O
Sumární vzorec	C5O2
Identifikace
Registrační číslo CAS	51799-36-1
PubChem	521350
SMILES	O=C=C=C=C=C=O
InChI	InChI=1S/C5O2/c6-4-2-1-3-5-7
Vlastnosti
Molární hmotnost	92,054 g/mol
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dioxid pentauhlíku (systematický název penta-1,2,3,4-tetraen-1,5-dion, je anorganická sloučenina se vzorcem C₅O₂ patřící mezi oxidy uhlíku.

Dioxid pentauhlíku poprvé popsal roku 1988 Günter Maier, který jej získal pyrolýzou cyklohexan-1,3,5-trionu, jenž je tautomerem floroglucinolu;^[1] později byla tato látka připravena také pyrolýzou par 2,4,6-tris(diazo)cyklohexan-1,3,5-trionu (C₆N₆O₃).^[2]

Při pokojové teplotě je dioxid pentauhlíku stabilní v roztoku.^[1] Čistá látka je stabilní při teplotách do −96 °C, při zahřátí nad tuto hodnotu vytváří polymer.^[2]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pentacarbon dioxide na anglické Wikipedii.

1. Maier, G.; REISENAUER, H. P.; SCHÄFER, U.; BALLI, H. C₅O₂ (1,2,3,4-Pentatetraene-1,5-dione), a New Oxide of Carbon. Angewandte Chemie International Edition. 1988, s. 566–568. DOI 10.1002/anie.198805661. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
2. Eastwood, F. W. Gas Phase Reactions in Organic Synthesis. Redakce Vallée, Y.. [s.l.]: CRC Press, 1997. ISBN 90-5699-081-0. Kapitola Gas Phase Pyrolytic Methods for the Preparation of Carbon-Hydrogen and Carbon-Hydrogen-Oxygen Compounds. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dioxid pentauhlíku na Wikimedia Commons

Portály: Chemie