Dikation

Dikation je kation odvozený od neutrálního atomu nebo molekuly odtržením dvou elektronů, obecný vzorec je X²⁺.

Dvouatomové dikationty odvozené od stálých neutrálních částic, například H 2+
2 , vzniklý odštěpením dvou elektronů z H₂, se často rychle rozpadají na dva ionty s jednoduchým nábojem (zde H⁺), protože tím ztrácejí elektrony ve vazebných molekulových orbitalech. Energie dvouatomových dikationtů lze zkoumat měřením tvorby párů elektronů s nulovou kinetickou energií fotoionizacemi molekul jako funkcí fotoionizačních vlnových délek.

Kation He 2+
2  je kineticky stabilní.

Příkladem stálého dvouatomového dikationtu nevytvořeného oxidací neutrální dvouatomové molekuly je dirtuťný kation, Hg 2+
2 .Víceatomovým dikationtem je například S 2+
8 , vzniklý oxidací S₈ a náchylný k další oxidaci na SO₂.

Řadu organických dikationtů je možné detekovat hmotnostní spektrometrií, jsou to například CH 2+
4  (komplex CH 2+
2 ·H₂) a acetylenový dikation C₂H 2+
2 .^[1]

Také je znám adamantylový dikation.^[2]

Některé kovy se ve svých solích nebo vodných roztocích často vyskytují jako dikationt. Tuto vlastnost mají kovy alkalických zemin (Be²⁺, Mg²⁺, Ca²⁺, Sr²⁺, Ba²⁺, Ra²⁺); pozdní přechodné kovy (V²⁺, Cr²⁺, Mn²⁺, Fe²⁺, Co²⁺, Ni²⁺, Cu²⁺); prvky 12  skupiny (Zn²⁺, Cd²⁺, Hg²⁺) a těžší prvky 14. skupiny (Sn²⁺, Pb²⁺).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu dikation na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dication na anglické Wikipedii.