PROFILBARU.COM

Dalibor C. Vačkář
Dalibor C. Vačkář
Základní informace
Narození	19. září 1906; Korčula ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	21. října 1984 (ve věku 78 let); Praha ; Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Žánry	klasická hudba a divadelní hra
Povolání	hudební skladatel, spisovatel, skladatel filmové hudby, básník a dramatik
Nástroje	housle
Ocenění	zasloužilý umělec
Děti	Martin Vačkář, Tomáš Vačkář
Rodiče	Václav Vačkář
Příbuzní	dcery Věra Vačkářová; Jana Vačkářová; vnuci Adam,Čestmír, Tomáš, Marie, Filip, Jan, Mikuláš
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dalibor C. Vačkář (celým jménem Dalibor Ctibor Vačkář, pseudonymy: Pip Faltys, Petr Filip, Tomáš Martin Karel Raymond, Dalibor C. Faltis) (19. září 1906, Korčula – 21. října 1984, Praha) československý hudební skladatel, scenárista, dramaturg a spisovatel.

Životopis

Byl synem houslisty, trumpetisty, hudebního skladatele a spisovatele Václava Vačkáře. Matka pocházela z herecké rodiny. Studoval na gymnáziu v Praze na Vinohradech. Po maturitě vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde v letech 1923–1929 studoval hru na housle u Rudolfa Reissiga a skladbu u Otakara Šína. Dále pokračoval ve studiu mistrovskou školu, ve hře na housle u Karla Hoffmanna a ve skladbě u Josefa Suka. V dirigování byl žákem Otakara Ostrčila.

Zpočátku neměl stálé zaměstnání. Věnoval se koncertní činnost a krátce dirigoval orchestr Tylova divadla v Nuslích. Působil v Orchestru Jaroslava Ježka v Osvobozeném divadle. V letech 1934–1945 byl houslistou Symfonického orchestru Československého rozhlasu. Po osvobození se v roce 1945 stal filmovým dramaturgem a scenáristou. Po roce 1947 se věnoval dráze svobodného umělce: hudebního skladatele a spisovatele. Kromě mnoha hudebních děl napsal několik básnických sbírek a divadelních her. Jeho hry se hrály s úspěchem i na scéně Národního divadla. Společně s E. F. Burianem zdramatizoval Strašidlo cantervillské Oscara Wilda.

Pro svou různorodou činnost používal řadu pseudonymů. Pro zábavnou a taneční hudbu užíval jmen Pip Faltys, Petr Filip nebo Tomáš Martin. Publikace, scénáře, divadelní hry a pod. psal pod jménem Dalibor C. Faltis, které převzal po své matce.

Vačkář byl od roku 1957 veden v seznamech STB jako agent pod číslem 549423 s krycím jménem BOREK.^[1] Za svou činnost byl v roce 1966 vyznamenán titulem zasloužilý umělec.

Zemřel v Praze 21. října 1984 a je pochován na Vinohradském hřbitově.

Výběr z díla

Komorní skladby

Klavírní trio Jaro – 1938
Dialogues pro sólovou violu – 1961
Oblouk – Fantazie na Schubertovo téma pro klavír – 1962
Listy z deníku pro fagot a klavír – 1968

Orchestrální skladby

Symfonie č. 1 D-dur op. 29 "Optimistická" (1941)
Symfonie č. 2 „Země vyvolená“ (s altovým sólem a sborem, slova František Hrubín, Jaroslav Seifert, Viktor Dyk)
Symfonie č. 3 „Smoking symphony“ (1948)
Symfonie č. 4 „Symfonie míru“ (1950)
Symfonie č. 5 "Pro juventute" (1983)
Apelatio pro ženský sbor a orchestr (1970)
Symfonietta pro lesní roh, klavír a orchestr (1951)
Preludium a proměny (1953)
Symfonietta č. 2 (1975) k 40. výročí osvobození Československa
Extempore 84 (1984)

Koncertantní skladby

Houslový koncert op. 11 (absolventská práce, 1931)
2. houslový koncert C-dur (1958)
Český koncert pro klavír (1953)
Koncert pro fagot a smyčce (1962)
Koncert pro trubku s doprovodem bicích a kláves (1963)
Musica concertante (1971)

Vokální skladby

Chudobky (Deset písní pro bicí nástroje, 1943)
Písničky k šití pro dívčí sbor s klavírem – 1950 (text: Jaroslav Seifert) a mnoho dalších.

Nevyhnul se ani komponování dobových masových a pionýrských písní a pochodů.

Balety

Švanda dudák (libreto: J. Rey, 1950)
Sen noci svatojánské (1955–1957)

Filmová tvorba

Nejlepší ženská mého života (1968)
Alibi na vodě (1965)
Hvězda zvaná Pelyněk (1964)
Kde alibi nestačí (1961)
Partyzánská stezka (1959)
Slečna od vody (1959)
Nezlob, Kristino (1956)
Roztržka (1956)
Anděl na horách (1955)
Expres z Norimberka (1953)
Tajemství krve (1953)
Dovolená s Andělem (1952)
Pyšná princezna (1952)
Milujeme (1951)
Malý partyzán (1950)
Divá Bára (1949)
DS - 70 nevyjíždí (1949)
Dvaasedmdesátka (1948)
O ševci Matoušovi (1948)
Alena (1947)
Nerozumím (1947)
Podobizna (1947)
V horách duní (1946)
Píseň lásky (1940)

Divadelní hry

Veronika (také jako předloha libreta opery Rafaela Kubelíka)
Stanice Gordian
Mraky na nebesích
Chodská nevěsta (předloha libreta opery Rafaela Kubelíka dochované pouze v náčrtu)
Piráti
Cornelia Faroli (původně Tizian), libreto opery Rafaela Kubelíka, 1966

Odkazy

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha, s. 831
MARTÍNKOVÁ, Alena. Čeští skladatelé současnosti. Praha: Panton, 1985. 35-002-85.