Během koaliční ofenzivyOSN americké a kanadské vzdušné a pozemní síly napadly ustupující iráckou armádu, která se pokoušela dostat z Kuvajtu v noci z 26. na 27. února1991. Útok měl za následek zničení stovek vozidel a úmrtí množství okupantů. Americké útoky proti iráckým konvojům byly ve skutečnosti vykonány na dvou místech. 1400 až 2000 vozidel bylo zasaženo nebo opuštěno na dálnici 80 severně od Al Džahra (skutečná „Dálnice smrti“). Více než sto vozidel bylo zničeno na méně známé dálnici 8, která vede do hlavní jihoirácké vojenské pevnosti Basra.
Rozbitá a opuštěná vozidla podél „dálnice 80“ (duben 1990)
Záběry z devastace na silnici jsou jedněmi z nejznámějších obrazů této války. Předpokládá se, že byly jedním z rozhodujících faktorů při rozhodování prezidenta George H. W. Bushe o vyhlášení příměří na následující den.[1][2] Mnoho iráckých sil však úspěšně uprchlo přes řeku Eufrat a Obranná zpravodajská služba Spojených států odhadovala, že 70 000 až 80 000 vojáků z poražených divizí v Kuvajtu mohlo uprchnout do Basry a vyhnout se tak zajetí.[3]
↑TAYLOR, Scott. Among the Others: Encounters with the Forgotten Turkmen of Iraq. [s.l.]: [s.n.]Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
