Childerich III. (717?–754?) byl poslední franský král z merovejské dynastie, i když jeho původ je nejistý. Vládl od roku 743 jako roi fainéant, dokud nebyl v březnu 751 při převratu Pipinem Krátkým sesazen a uvězněn v klášteře. Po sesazení Childericha se Pipin Krátký nechal korunovat franským králem, čímž založil dynastii Karlovců.[1]
Po smrti Karla Martela v roce 741 funkci převzal Karloman a Pipin Krátký, jeho synové s první manželkou Rotrudou. Brzy však museli čelit vzpourám svého mladšího nevlastního bratra Grifa a švagra Odily Bavorského. Tyto vzpoury mohly hrát roli v jejich rozhodnutí obsadit šest let uprázdněný trůn merovejským králem, který by jejich vládě dodal legitimitu.[2]
Podle Einharda, životopisce Karla Velikého, se Childerich na veřejném životě podílel jen velmi málo. Býval jednou ročně přivezen na volském voze taženém rolníkem a sedě na trůnu předsedal shromáždění, přičemž odpovědi cizím vyslancům mu majordomové připravili předem.[4] Childerichova moc v té době byla již nepatrná, čehož využil Pipin k převratu a k zisku samotného titulu krále. Převrat provedl tak, že papežovi Zachariáši adresoval sugestivní otázku: Pokud jde o krále Franků, kteří již nemají královskou moc... je takový stav věcí správný? Papež odpověděl, že takový stav věcí není správný. Za těchto okolností byla faktická moc považována za důležitější než de jure autorita. Po tomto rozhodnutí byl trůn prohlášen za prázdný. Childerich III. byl sesazen z trůnu a postřižen.[5] Jeho dlouhé vlasy byly symbolem jeho královských práv nebo magické moci. Ostříháním ho tak zbavili královských výsad. Jakmile byl sesazen z trůnu, byl spolu se svým synem Theuderichem umístěn buď v klášteře Saint-Bertin[6] nebo v Saint-Omer a Theuderich v Saint-Wandrille.. Byl posledním králem z rodu Merovejovců. Pipin byl poté zvolen shromážděním franských šlechticů za krále Franků. Nejstarší zprávou o jeho zvolení a pomazání je Clausula de Pippino z roku 767.
Datum úmrtí Childericha není známe. Dochované zdroje se v datech jeho smrti rozcházejí. Některé uvádějí již rok 753 a jiné až 758. Za vlády Karlovců byl nazýván rex falsus (falešný král), a to i přesto, že ho Pipin Krátký s pomocí papežů Zachariáše a Štěpána II. dosadil na trůn.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Childeric III na anglické Wikipedii.
Je zde použita šablona {{Refbegin}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
BARNWELL, P. S. Einhard, Louis the Pious and Childeric III. Historical Research. 2005, s. 129–39. DOI10.1111/j.1468-2281.2005.00224.x.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
BOUCHARD, Constance B. Childeric III and the Emperors Drogo Magnus and Pippin the Pious. Medieval Prosopography. 2013, s. 1–16.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
DE JONG, Mayke. Topographies of Power in the Early Middle Ages. Redakce Frans Theuws. [s.l.]: Brill, 2001. Kapitola Monastic Prisoners or Opting Out? Political Coercion and Honour in the Frankish Kingdoms, s. 291–327.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ENRIGHT, Michael. Iona, Tara, and Soissons: The Origin of the Royal Anointing Ritual. [s.l.]: Walter de Gruyter, 1985.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
FOURACRE, Paul. Charlemagne: Empire and Society. Redakce Joanna Story. [s.l.]: Manchester University Press, 2005. Kapitola The Long Shadow of the Merovingians, s. 5–21.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Encyclopedia of Barbarian Europe: Society in Transformation. Redakce Frassetto Michael. [s.l.]: ABC-CLIO, 2003. Kapitola Childeric III (d.754), s. 118–19.Je zde použita šablona {{Cite encyclopedia}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
GEARY, Patrick J.Before France and Germany: The Creation and Transformation of the Merovingian World. Oxford: Oxford University Press, 1988.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
MCKITTERICK, Rosamond. The Frankish Kingdoms under the Carolingians. [s.l.]: Longman, 1999.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
RICHÉ, Pierre. The Carolingians: A Family Who Forged Europe. Překlad Allen Michael Idomir. [s.l.]: University of Pennsylvania Press, 1993.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
ROSENWEIN, Barbara H. A Short History of the Middle Ages. [s.l.]: University of Toronto, 2009.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
TIERNEY, Brian. The Crisis of Church and State, 1050-1300. [s.l.]: University of Toronto Press, 2004.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
WOOD, Ian N.The Merovingian Kingdoms, 450–751. Harlow: Longman, 1994.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Je zde použita šablona {{Refend}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.