Charlotte de Sauve

Charlotte de Sauve
Charlotte de Sauve, neznámý autor
Rodné jméno	Charlotte de Beaune baronka de Semblançay
Narození	26. října 1551 Francouzské království
Úmrtí	30. září 1617 (ve věku 65 let) Paříž
Povolání	dvorní dáma
Známá jako	milenka krále Jindřicha Navarrského
Titul	komtesa de Tours baronka de Semblançay baronka de Sauve markýza de Noirmoutier
Nábož. vyznání	katolicismus
Choť	Simon de Fizes, baron de Sauve (1569–1579) Francois de La Tremouille, markýz de Noirmoutier (1584–1608)
Partner(ka)	František z Anjou Jindřich IV. Francouzský Jindřich I. Lotrinský
Děti	Louis de La Tremoille, markýz de Noirmoutier (1586–1613)
Rodiče	Jacques de Beaune[1] a Gabrielle de Sade[1]
Rod	Beauneové
Příbuzní	Louis II. de La Trémoille[1] a François de La Trémoïlle, baron de Châteauneuf (vnoučata)
Funkce	dame d'atours (Kateřina Medicejská) dame d'honneur (Markéta z Valois)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Charlotte de Beaune Semblançay, komtesa de Tours, baronka de Sauve, markýza de Noirmoutier (26. října 1551 – 30. září 1617, Paříž)^[2] byla francouzská šlechtična a milenka krále Jindřicha Navarrského, pozdějšího francouzského krále Jindřicha IV. Byla součástí známé „Létající eskadry“ královny matky Kateřiny Medicejské (francouzsky L'escadron volant ), skupiny krásných špiónek a informátorek, které byly využívány k tomu, aby svedly důležité muže u dvora, a tak získávaly informace, které dále předávaly královně matce. ^[3]

Životopis

Charlotte se narodila ve Francii 26. října 1551 jako dcera a jediné dítě Jacquese de Beaune, barona Semblançaye, vikomta de Tours, a Gabrielly de Sade, potomků provensálské šlechty. Rodinné sídlo bylo v bývalé provincii Touraine. Její pradědeček Jacques de Beaune byl finančním superintendantem krále Františka I. Ten jej však nechal na popud své matky Louisy Savojské v roce 1527 popravit. Charlotte získala po svém otci jako dědictví baronství Semblançay a vikomství Tours.

Charlotte byla poslána k francouzskému královskému dvoru, kde se vzdělávala v domácnosti královny matky Kateřiny Medicejské. Byla popisována jako „krásná blondýnka^[4], inteligentní a nemorální“ a v roce 1569 v jejích osmnácti letech byla navíc provdána za Simona de Fizes, barona de Sauve, státního sekretáře krále Karla IX., později i krále Jindřicha III. Její sňatek zařídila mocná rodina de Guise. ^[5] Historik Jean Heritier ji popisuje tak, že „v jednadvaceti věděla vše, co se o politice dalo vědět“. ^[6] Charlottinu údajnou krásu popírá autor Mark Strage, který místo toho popisuje Charlottu jako více „příjemnější a živější než smyslnou“. ^[3]

Byla jmenována dvorní dámou Markéty de Valois . Zachovaly se informace, že se účastnila některých extravagantních průvodů a baletů, které Kateřina Medicejská tak ráda pořádala. ^[3] Pomohla například Kateřině uspořádat 9. června 1577 na zámku Chenonceau venkovní slavnost, jejíž součástí byla i Apoteóza ženy. Během slavnosti byli mužští hosté obsluhováni nejkrásnějšími dvorními dámami královny Kateřiny, které měly obnaženou horní polovinu těla a vlasy měly volně rozpuštěné, což byl původní zvyk nevěst o svatební noci. ^{[7] [8]}

Dne 27. listopadu 1579 zemřel její manžel. Charlotte se potom dne 18. října 1584 provdala podruhé, tentokrát za Françoise de La Tremoille, markýze de Noirmoutier, kterému v roce 1586 porodila syna Louise de La Tremoille. Po smrti svého otce v roce 1608 se Louis stává markýzem de Noirmoutier. Dne 13. března 1610 se oženil s Lucrèce Bouhier, se kterou měl syna Louise de La Tremoille, 1. vévodu z Noirmoutier (25. prosince 1612 – 12. října 1666). Nejvíce známým potomkem Charlotte byla Marie-Anne de la Trémoille, princezna des Ursins, která žila na královském dvoře ve Španělsku, kde působila jako prostředník mezi králem Filipem V. a jeho dědem, francouzským králem Ludvíkem XIV.

Kateřina Medicejská využívala svou známou skupinu informátorek zvaných „létající eskadra“, jejíž členkou byla i Charlotte de Sauve.

Létající eskadra

Krátce po svatbě Jindřicha Navarrského s Markétou z Valois, dcerou královny Kateřiny, v roce 1572 začlenila Kateřina Charlottu do své elitní skupiny krásných špiónek a informátorek známých jako „létající eskadra“ (L'escadron volant ) a rychle se vypracovala na jednu z jejích nejúspěšnějších členek.^[3] Záměrem královny matky bylo využít Charlottu, aby ta svedla Jindřicha Navarrského, stala se jeho důvěrnicí i milenkou, a tak získala informace, které by následně předala Kateřině, a ta je následně využila jako politickou páku. „Létající eskadra“ měla i svůj mužský protějšek v „Les Mignons“. Charlotte byla v zadaném úkolu úspěšná a brzy se stala Jindřichovou milenkou a měla na něj silný vliv. Jeho žena Markéta zaznamenala ve svých pamětech: „Paní de Sauve zcela ovládla mého manžela, že jsme spolu přespali spát, a dokonce i nemluvit“.^[3] Markéta obvinila baronku de Sauve, že přesvědčila Jindřicha o tom, že Markéta na Charlottu žárlí. Výsledkem bylo, že se Markétě přestal Jindřich svěřovat, ačkoliv ona mu jeho aféry trpěla.^[9]

Charlotte de Sauve byla považována za cenný zdroj informací, které vedly k popravě Markétina milence Josepha Bonifáce de La Môle a Annibala de Coconnas za to, že se v roce 1574 zapojili do spiknutí s cílem svrhnout těžce nemocného Karla IX. a královnu matku za pomoci hugenotských jednotek.^[10][11] V roce 1575 Kateřina Medicejská, podporovaná svým synem francouzským králem Jindřichem III., navedla Charlottu, aby svedla králova bratra a svého nejmladšího syna, Françoise, vévodu z Alençonu, s cílem vyprovokovat nepřátelství mezi oběma mladými muži, aby spolu v budoucnu nemohli společně konspirovat.^[12] Charlotte se skutečně stala vévodovou milenkou, což ale vedlo k rozporu mezi bývalými blízkými přáteli Jindřichem Navarrským a vévodou de Alençon, kteří se stali rivaly kvůli Charlotte.^[3] Podle Markétiných vzpomínek: „Charlotte de Sauve se k oběma [Jindřichovi Navarrskému a vévodovi de Alençon] chovala tak, že na sebe začali extrémně žárlit, a to do té míry, že zapomněli na své ambice, své povinnosti a plány a nemysleli na nic jiného, než aby hlídali tuto ženu“. Jindřich Navarrský napsal svému příteli: „Dvůr je nejpodivnější, jaký jsem kdy poznal. Jsme téměř vždy připraveni podříznout si hrdlo... Celá skupina, kterou znáte, chce mou smrt kvůli mé lásce k Monsieurovi [de Alençonovi] a už potřetí zakázali mé paní [Charlotte de Sauve] se mnou mluvit. Drží ji tak, že se na mě neodvažuje ani podívat. Čekám na menší bitvu, protože říkají, že mě zabijí, a já chci být o skok před nimi.“^[13] Při jedné příležitosti nechal Jindřich III. prohledat de Alençonovy listiny, aby našel důkazy o politickém spiknutí, ale objevili pouze vyznání lásky od madame de Sauve.^[14]

Ples na dvoře Jindřicha III . 1582

Na podzim roku 1578 je uváděna jako členka třísetčlenného dvora, který doprovázel Kateřinu a Markétu na královské cestě do Navarrského království, kde se Markéta znovu setkala se svým manželem, který se vrátil do svého království o 2 roky dříve. Jindřich však již měl novou milenku Victorii de Ayala, původem Španělku a nováčka „létající eskadry“.^[15]

Charlotte de Sauve se později stala milenkou největšího protivníka Jindřicha Navarrského, Jindřicha I., vévody de Guise, s nímž také strávila noc v Blois dne 22. prosince 1588, před jeho zavražděním „Pětačtyřicítkou“, osobní stráží Jindřicha III., následující ráno.^[16][17] Měla však i další milence, včetně vévody d'Épernon a Seigneura d'Avrilly.

Pozdější roky a smrt

Historické prameny ji znovu uvádějí v roce 1599, kdy byla povolána jako svědkyně v anulačním řízení sňatku Jindřicha Navarrského (který v roce 1589 nastoupil na francouzský trůn jako Jindřich IV.) a Markéty, která se ukázala jako neplodná. Jindřich si přál anulovat své manželství, aby se mohl oženit s Marií Medicejskou a zplodil s ní legitimního dědice. Charlotte přisvědčila, že Markéta byla donucena vzít si Jindřicha na nátlak Karla IX. a královny matky. Dále přísahala, že Kateřina vyhrožovala Markétě, že „pokud nebude souhlasit s tímto sňatkem, udělá z ní nejubožejší ženu v království“. O anulaci sňatku bylo rozhodnuto 17. prosince 1599 a králi Jindřichovi IV. tak bylo umožněno oženit se s Marií Medicejskou, se kterou měl později šest potomků, včetně svého nástupce Ludvíka XIII.^[18]

Charlotte zemřela 30. září 1617, necelý měsíc před svými šedesátými šestými narozeninami.

Ve filmu

Ve filmu La Reine Margot (Královna Margot) z roku 1994 ztvárnila roli Charlotte de Sauve italská herečka Asia Argento. Ve filmu postava zemře, když se nevědomky snaží otrávit Jindřicha Navarrského.

Charlotte je také vyobrazena herečkou Amy Groeningovou v první řadě epizodě sedmnácté seriálu Reign televize The CW.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte de Sauve na anglické Wikipedii.

1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
2. Encyclopædia Britannica [online]. 1911 [cit. 2022-04-03]. Dostupné online. 
3. STRANGE, Mark. Women of Power: The Life and Times of Catherine de Medici. New York & London: Harcourt Brace Jovanovich, 1976. 185 s. Dostupné online. ISBN 0-15-198370-4. 
4. SEWARD, Desmond. The Bourbon kings of France. London: Constable xiv, 332 pages, leaf of plates, 12 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 0-09-460080-5, ISBN 978-0-09-460080-5. OCLC 2911953 
5. Ladurie, Emmanuel Le Roy (1977). The Peasants of Languedoc. University of Illinois Press. p.178
6. Heritier, Jean. Catherine de' Medici, translated by Charlotte Haldane, London: George Allen and Unwin, 1963, OCLC 1678642, p. 306.
7. Heritier, p.362.
8. Strage, p.209
9. Haldane, Charlotte (1968). Queen of Hearts: Marguerite of Valois, 1553–1615. London: Constable. OCLC 460242, pp. 80–81; Mémoires de Marguerite de Valois, edited by Yves Cazaux, Paris: Mercure de France, 1986, ISBN 2-7152-2471-0, p. 79.
10. Haldane, pp. 71–72.
11. Strage, p.186
12. FRIEDA, Leonie. Catherine de Medici. London: Phoenix xxvi, 512 pages, 24 unnumbered pages of plates s. Dostupné online. ISBN 0-7538-2039-0, ISBN 978-0-7538-2039-1. OCLC 61259420 
13. KNECHT, R. J. Catherine De' Medici. London: Longman xiv, 337 pages s. Dostupné online. ISBN 0-582-08241-2, ISBN 978-0-582-08241-0. OCLC 37527683 
14. Frieda, p. 395.
15. Strage, p.217
16. Frieda, p. 439.
17. Strage, p.277
18. Strage, p.294

Portály: Francie | Lidé | Novověk