Cesare Battisti

Dr. phil. Cesare Battisti
Poslanec Říšské rady
Ve funkci: 1911 – 1916
Poslanec Tyrolského zemského sněmu
Ve funkci: 1914 – ???
Stranická příslušnost
Členství	rakouská soc. dem.
Narození	4. února 1875 Trento Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. července 1916 (ve věku 41 let) Trento Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí	oběšení
Místo pohřbení	Mauzoleum Cesare Battisti, Trento
Choť	Ernesta Bittanti Battisti
Děti	Gigino Battisti Livia Battisti Camillo Battisti
Příbuzní	Ferruccio Battisti (synovec) Gino Fogolari (bratranec)
Alma mater	Florentská univerzita
Profese	novinář, geograf, spisovatel, politik a historik
Ocenění	Zlatá medaile za vojenskou statečnost (1919)
Commons	Cesare Battisti
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Giuseppe Cesare Battisti (4. února 1875 Trento – 12. července 1916^[1] Trento) byl rakouský politik italské národnosti z Tyrolska, na počátku 20. století poslanec Říšské rady, za světové války popraven rakouskými úřady.

Biografie

Busta Cesare Battistiho ve Veroně.

Mauzoleum Cesare Battistiho v Trentu

Byl představitelem boje za národní, italskou autonomii a založení italské univerzity v Trentu. Trento od roku 1815 patřilo do Rakouska-Uherska. Byl rezervním důstojníkem rakousko-uherské armády. Angažoval se v politice jako člen rakouské sociální demokracie. Vydával list Il Popolo.^[2] K roku 1911 se profesně uvádí jako novinář.^[3]

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Tyrolsko 6. Byl členem poslanecké frakce Klub německých sociálních demokratů. Od roku 1914 zasedal jako poslanec Tyrolského zemského sněmu. Byl tedy říšským i zemským poslancem za Trento (nyní Trentino).

Válka mezi Rakousko-Uherskem a Itálií byla vyhlášena 24. května 1915. Počátkem války uprchl do Itálie a dobrovolně vstoupil do italské armády jako člen praporu Edolo (Alpští myslivci). Získal několik ocenění a byl povýšen na poručíka. V italském útoku na Pasubio byl na Monte Como zajat 10. července 1916 rakouskými jednotkami. Jen o dva později 12. července 1916 byl na základě pravomocného rozsudku odsouzen k smrti a o den později popraven v rodném Trentu (Tridentu) pro „velezrádu“.^[2] Ztratil mandát 30. května 1917 na základě pravomocného rozsudku z 12. července 1916.^[4]

Jeho heslem bylo: „Za krásnou vlast italskou musíme rádi položití život.“^[5]

V roce 1899 se ve Florencii oženil s Ernestou Bittanti (1871–1957), absolventkou filosofické fakulty Florentské univerzity. Z manželství vzešla dcera Livia (1907–1978) a synové Gigino (1901–1946) a Camillo (1910–1982).^[6]

Odkazy

Reference

1. https://www.enciklopedija.hr/clanak/battisti-cesare
2. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Battisti, Cesare(1875-1916), Politiker, Journalist und Geograph, s. 53. (německy) 
3. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0021&page=45&size=45
4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
5. Dr. CESARE BATTISTI. Světozor. 27.11.1918, roč. 1918-1919 (19.), čís. 12, s. 8. Dostupné online. 
6. Ernesta Bittanti Battisti. www.fembio.org [online]. [cit. 2024-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

• Strada degli Eroi
• Iredentismus
• Rifugio Cesare Battisti

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Cesare Battisti na Wikimedia Commons

Portály: Politika | Itálie | Lidé