Císařovna Wang (čínsky v českém přepisu Wang chuang-chou, pchin-jinem Wāng huánghòu, znaky 汪皇后; 1427–1507), posmrtným jménem císařovna Siao-jüan-ťing (čínsky v českém přepisu Siao-jüan-ťing chuang-chou, pchin-jinem Xiàoyuānjǐng huánghòu, znaky zjednodušené 孝渊景皇后, tradiční 孝淵景皇后), příjmením Wang (čínsky pchin-jinem Wāng, znaky 汪) byla mingská císařovna, manželka Ťing-tchaje, císaře čínské říše Ming.
Život
Paní Wang se vdala za Ťing-tchaje roku 1449. Téhož roku byl Ťing-tchajův starší bratr císař Jing-cung v bitvě poražen a zajat Mongoly, v nastalé politické krizi Ťing-tchaj nastoupil na jeho místo.
Císařovna měla s Ťing-tchajem dceru, princeznu Ku-an (固安公主) roku 1469 provdanou za Wang Siena (王憲, † 1514), pravnuka Wang Ťiho. Podle Ming-š’ měla však dcery dvě.[1]
Ťing-tchaj měl i syna, Ču Ťien-ťiho, od jedné z vedlejších manželek. Rozhodl se ho jmenovat svým následníkem (od roku 1449 byl korunním princem nejstarší syn Jing-cunga).[2] V květnu 1452,[2][3] dosavadního následníka jmenoval knížetem z I[2][4] a svého syna korunním princem.[2][3] Císařovnu Wang týž den sesadil. Novou císařovnou jmenoval následníkovu matku paní Chang.[4]
Paní Wang poté žila v ústraní mimo palác. Přežila smrt nového následníka (1453) i jeho matky (1456),[2][4] a také svržení a smrt Ťing-tchaje (1457) a návrat Jing-cunga na trůn, kdy bylo jeho konkubínám přikázáno spáchat sebevraždu. Údajně ji chránil Jing-cungův syn a následník Čcheng-chua, který ji umožnil vzít si své cennosti. Jing-cung jí poté nechal prohledat dům a zabavil 200 tisíc liangů (7460 kg) stříbra a další poklady.[1]
Zemřela v lednu 1507, dostala posmrtné jméno Čen-chuej ťing chuang-chou (真惠景皇后). Pohřbena je v mauzoleu svého muže.[1]
Reference
- ↑ a b c GOODRICH, L. Carington; FANG, Chaoying, a kol. Dictionary of Ming Biography, 1368-1644. New York: Columbia University Press, 1976. xxi + 1751 s. ISBN 0-231-03801-1, ISBN 023103833X. S. 297. (anglicky) [Dále jen Goodrich].
- ↑ a b c d e Goodrich, s. 296.
- ↑ a b TWITCHETT, Denis C.; GRIMM, Tilemann. The Cheng-t'ung, Ching-t'ai, and T'ien-shun reigns, 1436—1464. In: MOTE, Frederick W; TWITCHETT, Denis C. The Cambridge History of China Volume 7: The Ming Dynasty, 1368–1644, Part 1. Cambridge: Cambridge University Press, 1988. [Dále jen Twitchett]. ISBN 0521243327. S. 305–342, na s. 337. (anglicky)
- ↑ a b c Twitchett, s. 338.
| Mingské císařovny a císařovny-vdovy |
|
| | Chung-wu | | | | Ču Piao | | | | Ťien-wen | | | | Jung-le | | | | Chung-si | | | | Süan-te | | | | Jing-cung | | | | Ťing-tchaj | | | | Čcheng-chua | |
|
| | Chung-č’ | | | | Čeng-te | | | | Ču Jou-jüan | | | | Ťia-ťing | | | | Lung-čching | | | | Wan-li | | | | Tchaj-čchang | | | | Tchien-čchi | | | | Čchung-čen | |
|
|
