Bohuslav Grabovský (19. ledna 1917, Kylešovice – 28. října 1944, Malá pevnost Terezín) byl československý voják a příslušník výsadku Intransitive.
Mládí
Narodil se 19. ledna 1917 v Kylešovicích u Opavy jako nemanželský syn (a jeden ze tří dětí) zemědělské dělnice Františky Grabovské. Čtyři třídy obecné školy absolvoval v Kylešovicích , čtyři roky měšťanské školy poté v Opavě. Matka se provdala za Františka Panáčka, spolu měli ještě syna a dceru. Po absolvování měšťanské školy se Bohuslav učil na strojního zámečníky, učení ale nedokončil a živil se pomocnými pracemi.
Vojenská služba
1. října 1937 nastoupil základní službu u 15. pěšího pluku v Hranicích. Na podzim 1938 měl být propuštěn a měl se vrátit domů, v té době již na území Německa. Na vlastní žádost v armádě zůstal. 1. dubna 1939 byl, v hodnosti svobodníka, propuštěn do zálohy. Odjel do Moravské Ostravy, kde se u příbuzných na statku živil jako zemědělský dělník.
V exilu
18. června 1939 přešel do Polska a prezentoval se na československém konzulátu v Krakově. Již jako příslušník Cizinecké legie odplul 28. července do Francie a odtamtud 18. srpna do El Arichu. Po vypuknutí války vstoupil do čs. zahraniční armády a společně s příslušníky 1. pěšího pluku se zúčastnil bojů o Francii. Po pádu Francie, již jako desátník odplul 13. července 1940 do Anglie.
V Anglii byl přidělen k 1. praporu čs. brigády. 5. března 1941 ukončil, již v hodnosti četaře dvouměsíční kurz pro rotmisty. V té době byl vybrán do programu výcviku pro plnění zvláštních úkolů. Od 15. srpna do 20. září 1941 prodělal sabotážní kurz a paravýcvik. Od 25. ledna 1942 prodělal další výcvik: šlo o výcvik v práci s trhavinami, střelecký kurz, kurz boje beze zbraně, radiovýcvik a stáž v rafinérii.
Nasazení
30. dubna 1942, krátce po půlnoci byl vysazen společně s npor. Kindlem a des. Lukaštíkem. Po seskoku se členové výsadku nesešli. Grabovský se společně s Kindlem skrýval v Bernarticích a ve východních Čechách. Přes léto 1942 se zdržoval na Slovensku, ale již na podzim téhož roku pracoval jako zemědělský dělník v Mostku u Brandýsa nad Orlicí.
17. března 1943 byl v Pardubicích zatčen gestapem. Přijal nabídku ke spolupráci, jako konfident byl ale bez zájmu a neaktivní. Proto byl 1943 znovu uvězněn. Z Pankrácké věznice se pokusil poslat moták s varováním londýnské exilové vládě, byl ale odhalen. Proto byl 3. prosince 1943 převezen do Terezína. V říjnu (pravděpodobně 28. října) 1944 byl bez soudu popraven.
Po válce
3. září 1945 byl jmenován podporučíkem pěchoty in memoriam. 2. října 1946 byl na žádost rodiny soudem prohlášen za mrtvého.
Vyznamenání
Literatura
Externí odkazy
_BAR.svg){kind=small}
