Berengar I.

Berengar I. Italský
Berengar I. s mnichy (iluminace z 12. století)
Narození	Desetiletí od 840 Cividale del Friuli
Úmrtí	7. dubna 924 Verona
Povolání	politik
Choť	Bertila Spoletská[1] Anne de Provence
Děti	Gizela Friaulská Bertha, Abbess of Santa Giulia in Brescia
Rodiče	Eberhard Friaulský a Gisela Franská
Rod	Unruochovci
Příbuzní	Ingeltrud Friaulská, Adelhard, Unruoch III. Friaulský a Helvis Friaulská (sourozenci) Berengar II. Italský (vnuk)
Funkce	císař Svaté říše římské (915–924)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Berengar I., též Berengar I. Furlanský (kolem 850–924), po matce Gisele vnuk císaře Ludvíka I. Zbožného, byl italským králem (888–924) a furlanským markrabětem (894–924). Byl posledním panovníkem říše Karla Velikého, který byl, papežem Janem X., korunován na římského císaře.

Italským králem se stal po abdikaci Karlovce Karla III. Tlustého. Musel však bojovat s mnoha dalšími pretendenty trůnu, Widem ze Spoleta a jeho synem Lambertem, východofranským králem Arnulfem Korutanským a nakonec Ludvíkem Provensálským, kterého zajal a oslepil. Zaměstnán těmito konflikty, nezvládl bránit Itálii před nájezdy Maďarů (např. bitva u Brenty – 899) a Arabů. S Maďary následně uzavřel mír a využíval je k boji proti svým odpůrcům.^[2]

Reference

1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
2. Timothy Reuter; Rosamond McKitterick (2005). The New Cambridge Medieval History. Cambridge University Press. ISBN 0-521-36447-7

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Berengar I. Italský na Wikimedia Commons

Předchůdce: Karel III. Tlustý

Italský král 888–924

Nástupce: Hugo z Arlés

Portály: Itálie | Lidé | Monarchie | Středověk