Bedřich Adámek

Ing. arch. Bedřich Adámek
Narození21. února 1891 nebo 1891
Bílavsko
Úmrtí15. dubna 1961 nebo 1961 (ve věku 69–70 let)
Praha
Povoláníarchitekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Bedřich Adámek (21. února 1891, Bílavsko, Bystřice pod Hostýnem – 15. dubna 1961 Praha) byl český architekt a projektant[1], specialista na výstavbu nemocničních areálů.[2] Měl kancelář v pražských Dejvicích[3][4] a působil v okruhu časopisu Stavba.[4] Vystudoval pražské vysoké učení technické.[5] Absolvoval studijní cesty do zahraničí (Německo, Rakousko, Maďarsko, Švýcarsko, Polsko, Nizozemsko).[6]

Dílo

Nemocnice v Kutné Hoře

Realizace

Věnoval se zejména navrhování nemocničních areálů. Mezi jeho realizace patří např:

Nemocnice

  • rozšíření nemocnice v Pardubicích[2] (soutěž 1925)
  • areál „nové nemocnice“ v Hradci Králové[7] – generální plán (architektonická soutěž 1925, realizace 1926–1928[8])
  • nemocnice Jihlava
  • Dům lidového zdraví v Užhorodě (1930–1934, otevřen 1935)[9]
  • rozšíření nemocnice v Českých Budějovicích – infekční pavilon (pavilon M; 1935), nová hospodářská a administrativní budova s prádelnou a kuchyní u vjezdu do areálu (1935–1936), prosektura (stará patologie, pavilon H; 1936), chirurgický pavilon (pavilon B; 1937–1940), další infekční pavilon (pavilon F; 1937–1940), porodnice s gynekologií (pavilon G; 1937–1940)[10]
  • dvojpavilon pro oddělení gynekologicko-porodnické a oddělení nemocí kožních a venerických, „nová nemocnice“ Hradec Králové (1937–1938)[11]
  • areál Ústřední vojenské nemocnice v Praze[12] (soutěž 1929, výstavba od 1936, otevřena 1938) – pavilonový systém kolem prostorného nádvoří – první novostavba určená vojenskému zdravotnictví na území českého státu[13]
  • nemocnice Ústí nad Orlicí[3] (1936–1939[14])
  • Oblastní nemocnice Kolín – chirurgický pavilon (1939–1941)[15]
  • hlavní budova nemocnice v Kutné Hoře – spolu s Rudolfem Ryšánem a Jaromírem Dajbychem (1939–1943)
  • Oblastní nemocnice Kladno (1947–1948)[16]
  • nemocnice Písek[17]

Vily

  • rodinný dům Antonína Čížka, ředitele Občanské záložny v Pardubicích[5]
  • Příbrského vila, Boženy Němcové 52, České Budějovice (1938–1939)[18] – vila nejvýznamnějšího specialisty v oboru gynekologicko-porodnické péče v Československu své doby, který se zasloužil o rozšíření českobudějovické nemocnice, které také Adámek projektoval.[19]
  • dvojdům, U V. baterie 36,38, Praha-Břevnov[20]

Další stavby

  • Dvořákovo gymnázium Kralupy nad Vltavou (1926–1930)[4] – společně se Zdeňkem Michalcem[21] – dotčené zásadami vědeckého funkcionalismu[4]
  • budova pošty, Orlová[22]

Nerealizované projekty

Jedním z největších nerealizovaných projektů byl projekt nemocničního areálu v Břeclavi (1929). Náklady na areál pro 400 až 450 pacientů měly činit 17 milionů korun. K výstavbě nedošlo vlivem hospodářské krize.[23]

Dále se Adámek např. účastnil veřejné soutěže na divadlo v Benešově.[24] Postoupil do druhého kola architektonické soutěž o stavbu Zemské průmyslové školy v Kutné Hoře.[25]

Vyhrané soutěže

Odkazy

Reference

  1. ↑ abART person. cs.isabart.org [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Karta komína - Okresní nemocnice - tovarnikominy.cz. tovarnikominy.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců: 14. Wen-Ž [online]. Ostrava: 1994 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d VORLÍK, Petr. Areál ČVUT v Dejvicích v šedesátých letech [online]. Praha: ČVUT, 2006 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b Rodinný dům Antonína Čížka, Pardubický - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  6. ↑ Katalog Vědecké knihovny v Olomouci -- ADÁMEK Bedřich 1891-1961. aleph.vkol.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  7. ↑ KORITENSKÁ, Pavla. Primář MUDr. Bedřich Honzák. Scan [online]. 2003 [cit. 2024-01-29]. Čís. 5–6. Dostupné online. 
  8. ↑ Užší soutěž na okresní nemocnici v Hradci Králové roku 1925. www.earch.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  9. ↑ Dům lidového zdraví. kyiv.czechcentres.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  10. ↑ nemocnice | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  11. ↑ PANOUŠEK, Vladimír. Nemocnice není jen medicína. Scan [online]. 2005 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  12. ↑ Zlatý fond architektury na evropské úrovni? České zdravotnické areály z první republiky | Design. Lidovky.cz [online]. 2020-04-10 [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  13. ↑ SVOBODNÝ, Petr; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila. Pražské špitály a nemocnice. Praha: Naklad. Lidové novivy 179 s. (Knižnice dějin a současnosti). ISBN 978-80-7106-315-5. 
  14. ↑ Historie orlickoústecké nemocnice [online]. [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  15. ↑ Kapitola 3 - Období II. světové války: Nemocnice Kolín. www.nemocnicekolin.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  16. ↑ Archiweb - Centrum akutní medicíny Oblastní nemocnice Kladno. www.archiweb.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  17. ↑ ČERMÁK, František. Vývoj zdravotnických staveb v Československé socialistické republice. Architektura ČSR [online]. 1978 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ vily | ENCYKLOPEDIE ČESKÝCH BUDĚJOVIC. encyklopedie.c-budejovice.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  19. ↑ Vila Jana Příbrského, Jihočeský - SlavneVily.cz. www.slavnevily.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  20. ↑ SVOBODA, Jan E.; NOLL, Jindřich; HAVLOVÁ, Ester. Praha 1919-1940: kapitoly o meziválečné architektuře. Praha: Libri ISBN 978-80-7277-019-9. 
  21. ↑ Historie naší školy - seriál k 100. výročí | Dvořákovo gymnázium Kralupy nad Vltavou, příspěvková organizace. www.dgkralupy.cz [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  22. ↑ Orlová 1223-1973: historie a současnost města [online]. Orlová: Městský národní výbor, 1973 [cit. 2024-01-30]. Dostupné online. 
  23. ↑ Městská nemocnice [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  24. ↑ Databáze divadelní architektury / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2024-01-29]. Dostupné online. 
  25. ↑ POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora: stavby první republiky. [s.l.]: [s.n.], 2019. ISBN 978-80-907676-0-7. 

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!