Mezi lety 1772 a 1799 vedl svou vlastní úspěšnou neokonfuciánskou akademii, v níž propagoval eklektický konfucianismus. Po nástupu nového ideologa šógunátuSadanobua Macudairy vyznávajícího ortodoxní konfucianismus ji ale musel uzavřít a stáhnout se z veřejného života. Později se soustředil na psaní čínských básní, malování a cestování po Japonsku. V Edu se stal jedním ze tří nejuznávanějších kaligrafů. I když žil v závěru svého života v chudobě, stýkal se s mnoha významnými učenci a umělci své doby.
Dílo
Z nepřeberného množství svých maleb vydal tiskem jen jediné album Hory mého srdce (胸中山, Kjóčúzan). To obsahuje 29 krajinek malířského žánru haiga.
Česky vyšly Kamedovy ilustrace v díle Úzká stezka do vnitrozemí (autor Matsuo Bašó, přeložil Antonín Líman, doslov k výtvarnému doprovodu Helena Honcoopová, ilustrace Kameda Bósai a Kasušika Hokusai; vydal DharmaGaia, Česko-japonská společnost, Praha, 2006)
Odkazy
Literatura
BAŠÓ. Úzká stezka do vnitrozemí. Doslov k výtvarnému doprovodu (O horách v srdci japonských literátů) Helena Honcoopová. Praha: DharmaGaia, 2006. ISBN80-86685-59-4.