Audiencie

Dobové vyobrazení soudců (oidores) a předsedy (presidente) audiencie v Nueva corónica y buen gobierno od Felipe Guamana Poma de Ayaly. Kolem poloviny 16. století

Audiencie (španělsky audiencia nebo také audiencia real) byla původně soudní instituce s funkcí apelačního soudu ve Španělsku a v jeho koloniích, která poprvé vznikla ve 14. století v Kastilii. Během 16. století se model audiencie rozšířil do některých částí Španělska a do jeho evropských a amerických držav.

Zatímco ve Španělsku měla audiencie téměř výlučně soudní funkce, v amerických koloniích Španělska byla audiencie soudní i správní institucí s řadou významných výkonných funkcí. V případě absence vojenského velitele, měla audiencie rovněž vojenské funkce, což z ní činilo v podstatě jednu z nejvýznamnějších a nejuniverzálnějších institucí španělské koloniální vlády v Jižní a Severní Americe.

Ve vztahu k vyšší instanci koloniální správy, kterým bylo vicekrálovství v čele s přímým zástupcem španělského panovníka v kolonii místokrálem (vicerey), měly audiencie značnou míru nezávislosti. Přestože audiencie většinou předsedal místokrál, který rozsudky soudců audiencie potvrzoval, byla rozhodnutí soudců často činěna nezávisle od místokrále. V případě neobsazení místa místokrále nebo guvernéra, zastávala audiencie také roli při rozdělování encomiendy.[1] Prestižní role audiencie oblastí legislativy se také projevovala v tom, že měla v této oblasti také významnou roli jako poradní orgán místokrále nebo generálního kapitána.[2] Moc audiencie v soudní oblasti vycházela ze skutečnosti, že představovala soud poslední instance, od něhož již nebylo dovolání – mimo výjimečné případy, ve kterých rozhodoval přímo španělský panovník. Specifické postavení audiencie je dále možné charakterizovat také tím, že audiencie se mohla na španělského panovníka v nezbytných otázkách obrátit přímo a nikoliv přes místokrále. V rámci koloniální hierarchie však obě instituce podléhaly centralizované kontrole Rady Indií. Naopak soudy nižších instancí byly v případě kolonií značně různé a zahrnovaly soudy církevní, vojenské soudy nebo soudy pro záležitosti Indiánů.[3] Audiencie se většinou skládala z celkem šesti soudců (takzvaných oidores) a její administrativní funkce plnili dále právníci, sekretáři a také kněží.[3]

Královské audiencie v zámořských koloniích

Během doby se administrativní územní hranice audiencii ve španělské Americe proměňovaly, nicméně obecně se uvádí následující audiencie španělského koloniálního impéria na americkém kontinentu a ve Španělské Východní Indii:[4][5][6]

Reference

  1. ↑ Srovnej s Moses, Bernard, The Spanish Dependencies in South America. London 1966, zejména s. 263-267.
  2. ↑ Keen, Benjamin-Haynes, Keith, A History of Latin America, Cengage Learning 2008 s.97.
  3. ↑ a b Savelle, Max, Empires to Nations: Expansion in America, 1713-1824, Un. of Minnesota Press, Michigan, s.33.
  4. ↑ Período hispánico » audiencias [online]. Argentina histórica [cit. 2013-12-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. ↑ El imperio espanol - Organización - Audiencias [online]. Ministerio de educación, cultura y deporte de Espana [cit. 2013-12-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  6. ↑ Organización política y estructura social de la colonia [online]. Hispanoteca [cit. 2013-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-24. (španělsky) 

Literatura

  • DIAZ MARTIN, Luis Vicente, Los orígenes de la Audiencia Real Castellana.Universidad de Sevilla.Sevilla 1997.ISBN 978-84-472-0378-9.
  • KEEN, Benjamin-HAYNES, Keith, A History of Latin America. Cengage Learning 2008. ISBN 978-0-618-78318-2.
  • MOSES, Bernard, The Spanish Dependencies in South America. London 1966.ISBN 978-0-7146-2034-3.
  • SAVALLE, Max, Empires to Nations: Expansion in America, 1713-1824. Un. of Minnesotta Press, Michigan. ISBN 978-0-8166-0781-5.

Související články

Španělská koloniální říše
Centrální úřady
Místokrálovství
Audiencie
Generální kapitanát

Strategi Solo vs Squad di Free Fire: Cara Menang Mudah!