70. peruť RFC 67. peruť RFC 38. křídlo RAF 207. peruť RAF No. 2 Flying Training School Air Armament School Eastchurch Royal Air Force Far East Command RAF Middle East Command Mediterranean Air Command/Mediterranean Allied Air Forces Royal Air Force (náčelník štábu letectva, 1946–1950)
V meziválečné době pokračoval ve službě u Royal Air Force (zpočátku v hodnosti majora, od srpna 1919 změněné na Squadron Leader v souvislosti s novým označením hodností RAF), jak při velení jednotkám, tak ve štábech. Vystudoval také Štábní akademii Královského námořnictva a Imperial Defence College a působil následně jako zástupce velitele Štábní akademie RAF. V roce 1934 byl povýšen do hodnosti Air Commodore a začal působit ve funkci ředitele leteckého výcviku RAF. Po krátkém působení jako velitel sil RAF na Dálném východě byl v roce 1937 povýšen do hodnosti leteckého vicemaršála (odpovídá přibližně generálmajorovi) a pověřen řízením technického výzkumu a rozvoje na ministerstvu letectví.
Druhá světová válka
Po vypuknutí druhé světové války působil nejprve od konce listopadu 1940 jako zástupce velitele britských leteckých sil na Středním východě, jímž byl vrchní letecký maršál Arthur Longmore, v hodnosti leteckého maršála, a posléze v červnu 1941 jej v jejich čele vystřídal. V červenci 1942 byl povýšen do hodnosti vrchního leteckého maršála.
Jako velitel leteckých sil na severoafrickém bojišti dohlížel na zefektivnění jak jejich struktury, tak operačních postupů, například při použití koncentrovaného kobercového bombardování omezeného úseku fronty k taktické podpoře pozemních sil, kterému se v dobovém tisku začalo říkat Tedder Carpet (Tedderův koberec). Vzdušné síly pod jeho velením se podílely například na spojeneckém úspěchu v druhé bitvě u Alameinu.
V následujícím civilním životě pracoval jak v neziskovém sektoru, například v oblasti rozvoje univerzitního vzdělávání a jako člen rady guvernérů BBC, tak v postavení předsedy dozorčí rady Standard Motor Company. Zemřel na následky Parkinsonovy choroby v roce 1967.
