Narodil se v německém Braunschweigu jako nejstarší syn vévody Arnošta Augusta Brunšvického a jeho manželky Viktorie Luisy Pruské, jediné dcery německého císaře Viléma II. Od narození měl titul dědičný brunšvický princ, krátce po jeho narození v roce 1914 jej král Jiří V. jmenoval britským princem a byl také dědicem titulů vévody z Cumberlandu a Teviotdale a hraběte z Armaghu, tyto tituly mu však byly Zákonem o zbavení titulů 1917 pozastaveny.
Přestal být dědicem brunšvického vévodství ve čtyřech letech, když jeho otec v roce 1918 abdikoval. Po otcově smrti v roce 1953 se stal hlavou Hannoverské dynastie.
Během druhé světové války bojoval na ruské frontě jako poručík (Oberleutnant) ve štábu generálplukovníka Ericha Hoepnera. U Charkova byl na jaře 1943 vážně zraněn. Po atentátu na Hitlera z 20. července 1944 byl na několik týdnů Gestapem zatčen v Berlíně.
V roce 1933 se přidal k SS a zůstal členem jeden rok. Jeho oficiální osvědčení o „denacifikaci“ z roku 1949, které prověřovalo jeho svazky se Třetí říší, ho klasifikovalo jako „nominálního příznivce nacismu“, aniž by byl členem nacistické strany a podle záznamu ministerstva zahraničí.
Arnošt August byl dědic britských titulů prince Velké Británie a Irska, který uznal ad personam pro otce Arnošta Augusta i pro něj a jeho sourozence král Jiří V. dne 17. června 1914, dále titulů vévody z Cumberlandu a Teviotdale a hraběte z Armaghu; tituly mu však byly pozastaveny Zákonem o zbavení titulů 1917. Kromě toho, že byl Němec, měl také britskou národnost poté, co se mu podařilo uplatnit Zákon o naturalizaci kurfiřtky Žofie z roku 1705. Nicméně nastal problém, protože zahraniční královské tituly nelze zapsat do britského pasu. Proto na pasu nemohly být uvedeny tituly princ hannoverský, vévoda brunšvický a lüneburský, ale kvůli Zákonu o zbavení titulů z roku 1917 ani britské tituly. Jméno, které bylo nakonec uvedeno do britských dokumentů znělo Ernest Augustus Guelph s dodatkem Jeho královská Výsost. Příjmení Guelph se stylizováním Královská Výsost používali ve Velké Británii i Arnoštovi sourozenci a děti.
V roce 1961 prodal své zbývající majetky v zahradách Herrenhausen, včetně umístění paláce Herrenhausen, který byl zničen britskými bombovými nálety v roce 1943. Ponechal si však Knížecí dům, který nechal postavit v roce 1720 britský král Jiří I. pro svou nemanželskou dceru Annu Luisu. Ze zámku Marienburg udělal Arnošt August v roce 1954 muzeum poté, co se přestěhoval do nedalekého Calenberg Demesne, což způsobilo hádku s jeho matkou, která byla nucena se odstěhovat. Státu Horní Rakousy v roce 1979 prodal rodinné exilové sídlo, zámek Cumberland v rakouském Gmundenu jeho rodinná nadace se sídlem v Lichtenštejnsku ale udržovala v Gmundenu rozsáhlé lesy, oboru, lovecký zámeček, Královninu vilu a další majetky.
Manželství a potomci
Během druhé světové války, konkrétně v roce 1941, se jeho bratranec princ Hubertus Pruský oženil se společensky uznávanou kráskou a aristokratkou baronkou Marií Annou von Humboldt-Dachroeden. V roce 1943 se však pár rozvedl kvůli jejímu poměru s jeho bratrancem, Arnoštem Augustem Hannoverským, který vyústil v narození syna, jehož biologickým otcem byl Arnošt August. Arnošt August se však s Marií Annou neoženil, protože by to jeho rodiče neschválili kvůli jejímu neadekvátnímu původu a také tomu, že byla rozvedená, a kdyby si ji vzal, stal by se dědicem vedení rodu Hannoverů Arnoštův mladší bratr Jiří Vilém. Jejich nemanželský syn, narozený v roce 1943, byl pokřtěn jako Kristián Arnošt August Hubertus, svobodný pán von Humboldt-Dachroeden.
5. září 1951 se sedmatřicetiletý Arnošt August oženil s o jedenáct let mladší princeznou Ortrud Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburskou. Svatby se zúčastnilo mnoho královských osobností, včetně jeho sestry královny Frederiky a jejího manžela krále Pavla I. Řeckého, a hlav rodů ze Saska, Hesenska, Meklenburska, Oldenburska a Bádenska. Po svatbě následovala recepce v budově galerie v zahradách Herrenhausen, jediné části bývalého hannoverského letního sídla, která byla stále neporušená, sám palác shořel během druhé světové války.
Arnošt August se v roce 1981 znovu oženil s Monikou zu Solms-Laubach (1929–2015), dcerou Jiřího, 9. hraběte ze Solms-Laubach, a Johany, princezny ze Solms-Hohensolms-Lich.
Arnošt August zemřel v Schulenburgu v Pattensenu v Dolním Sasku 9. prosince 1987 ve věku 78 let. Pohřben byl vedle své první manželky na kulaté baště zámku Marienburg.
V populární kultuře
V první řadě Netflix seriálu Koruna jej ztvárnil britský herec Daniel Betts.
1Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale byl mu udělen titul prince manžela. 2Je zde použita šablona {{Note label}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.Nenarodil se jako britský princ, ale titul britského prince mu byl udělen. Princové, jejichž tituly byly odebrány, a způsobilí lidé, kteří tento titul nepoužívají, jsou zobrazeni kurzívou.
Hannoverští princové
Generace jsou počítány podle původu od Jiřího III., prvního krále Hannoveru.
