Antonín Raimund Wolf (15. března 1865 Černovice – 9. září 1924 Vídeň[1]) byl akademický malíř, jeden z prvních žáků J. Mařáka.
Život
Narodil v Černovicích na tehdejším území Bukoviny. Po absolvování osmiletého gymnázia nastoupil na pražskou malířskou Akademii, kde studoval ve školním roce 1886/87 u prof. Antonína Lhoty v tzv. "antickém oddělení"[2] a ve školních letech 1887/88–1890/91 pokračoval ve studiu v krajinářském ateliéru Julia Mařáka. Společně s Václavem Březinou, Janem Köpplem a Bohumilem Podhrázským patřil mezi první sled žáků prof. J. Mařáka. Ľudovít Csordák jej ve svých vzpomínkách společně s Janem Köpplem řadí mezi německé žáky v krajinářské speciálce J. Mařáka. Ve správě Archivu Národní galerie v Praze je málo známá fotografie žáků Mařákovy krajinářské školy z roku 1890, na které je zachycen i stojící Raimund Wolf.
Dle Viktora Šumana (1929) "byl profesorem na německé reálce" (v Praze?). Rovněž žil v Karlových Varech a zřejmě od roku 1899 se přestěhoval do Vídně.
Na výročních výstavách Krasoumné jednoty vystavoval již od roku 1886, minimálně do roku 1904. Vystavuje oleje, pastele a akvarely, např. Pod stínem sosen (1894), Bouřný vichr vrbami klátí a Sadová ulice v Karlovarech (1895), Restaurační zahrada v Grödigu (1897) a Tiché vody (1899). Jeho tvorba byla podporována Společností německé vědy, umění a literatury v Čechách. Na Jubilejní zemské výstavě v Praze v roce 1891 se prezentuje obrazy Po zřícení kamenného mostu v Praze a V lukách u Solnohradu. Vystavuje rovněž se Spolkem německých výtvarných umělců v Čechách v r. 1903. Od roku 1908 byl členem vídeňského Künstlerhausu.
Zemřel ve Vídni v roce 1924.
Dílo
Počáteční krajinářská tvorba Raimunda Antonína Wolfa je v pojetí pozdního romantismu (např. Nokturno). Zajímavostí je obraz Portrét Antonína Dvořáka v biedermeierovském stylu. Dobová kritika ve Zlaté Praze a Světozoru opakovaně pozitivně hodnotila jeho krajinářské motivy provedené uhlem. Negativně je naopak hodnocen jeho obraz Za večera na kamenném mostě v Praze se zjevením sv. Luitgardy v popředí z r. 1889. Kritik s monogramen L. K. (Světozor, 17. 5. 1889) považuje vyobrazení Malé Strany za příliš "tvrdé", oblohu za nepřirozeně "vajíčkovitě žlutou", a to vše s nevhodnou "staffáží" ženské postavy, zřejmě Vlašky. Do tohoto období spadá i obraz Po zřícení kamenného mostu v Praze.
Pozdější krajinářská tvorba v oleji prokazuje autorovu technickou zdatnost, avšak působí poněkud neosobním studeným dojmem (např. U Karlových varů a Na břehu Tisy). Větší citlivost pro krajinářské motivy a jejich atmosféru Raimund Wolf prokazuje v technice pastelu (např. Mlžné pobřeží a Rameno řeky).
Dnešní umělecká kritika kladně hodnotí jeho díla meditativně-symbolistního charakteru, která jsou známá především v technikách uhlu a pastelu (např. Pustá krajina).
Zastoupení ve sbírkách
- Moravská galerie v Brně, kresba uhlem Krajina
- Muzeum ve Vídni, grafický list Das Volk in Not, Anstellen um Kartoffeln in der Rasumofskygasse (1917)
- Albertina, Vídeň, akvarel Heideweg
Galerie
-
Raimund Wolf Mužský akt (kol. 1887)
-
Raimund Wolf Portrét Ant. Dvořáka
-
Raimund Wolf Nokturno (kol. 1887)
-
Raimund Wolf Po zřícení kamenného mostu v Praze (1891)
-
Raimund Wolf Pustá krajina I (uhel, 1892)
-
Raimund Wolf Pustá krajina II (uhel, 1892)
-
Raimund Wolf Odpočinek pod sosnami (1894)
-
Raimund Wolf U Karlových Varů (1894)
-
Raimund Wolf U Jezera (1899)
-
Raimund Wolf Na břehu Tisy
-
Raimund Wolf Restaurační zahrada
-
Raimund Wolf Večer na Ossiacherském jezeře (pastel, kol. 1900)
-
Raimund Wolf Pod horami (pastel)
-
Raimund Wolf Cesta mezi topoly
-
Raimund Wolf Mlžné pobřeží (pastel)
-
Raimund Wolf Rameno řeky (pastel, 1912)
-
Raimund Wolf Cesta v parku
-
Raimund Wolf Kostnice v Maria Wörth (akvarel)
-
Raimund Wolf Vídeňská předzahrádka (akvarel)
-
Raimund Wolf Přístav (okolo 1920)
-
Raimund Wolf Podhorský motiv (1922)
Odkazy
Reference
Literatura
- Autor L. K.: Výstava Krasoumné jednoty v Rudolfině, Světozor, roč. 23, č. 25, s. 299, 17. 5. 1889.
- Urban, Otto M.: Tajemné dálky. Symbolismus v českých zemích 1880-1914. Olomouc a Praha: Arbor Vitae 2014.
- Janek, Dalibor: Před 40 lety na pražské akademii. Lidové noviny, roč. 42, č. 85, s. 3, 16. 2. 1934.
- Toman, Prokop: Nový slovník československých výtvarných umělců (II. díl; L - Ž). Praha 1936.
- Šuman, Viktor: Julius Mařák a jeho škola. Praha: Jednota umělců vývarných, 1929.
- Večerníková, L. (ed.): Zapomenutý malíř Ferdinand Engelmüller. Praha: Národní galerie v Praze, 2020 (str. 67)
Externí odkazy