Anton Petter se narodil v bývalém vídeňském předměstí Mariahilf. Jeho otcem byl architekt a kreslíř Johann Baptist Petter a jeho bratrancem malíř květin a vedoucí speciální školy malby videňské porcelánky Franz Xaver Petter.[1] Od roku 1792 studoval na vídeňské Akademii výtvarného umění, kde se zabýval především vytvářením replik obrazů starých mistrů. Roku 1808 odešel do Říma a o rok později mu vyučující z Akademie jako prvnímu v historii udělili ocenění Reichel-Preis za mimořádný umělecký počin. S cenou se pojila finanční dotace 1 500 zlatých. Roku 1814 se stal členem vídeňské Akademie a od roku 1822 zde působil jako profesor historické malby. Mezi lety 1829 a 1850 stál v čele fakulty malířství a sochařství.
Výběr z díla
Smrt Meleager (Vídeň, obrazárna Akademie výtvarných umění, inv. č. 167)
Císař Maximilián I. a Marie Burgundská (Štýrský Hradec, Nová galerie), 1813
Faidra, 1817, (Mödling, Museum Mödling), olej na plátně, 190×252 cm
Václav II., syn krále Přemysla Otakara II., žádá Rudolfa Habsburského o tělo svého padlého otce (Vídeň, Rakouská galerie Belvedere), 1826, olej na plátně, 180×222 cm
Král Achašveróš odsuzuje Hamana k smrti (Vídeň, Rakouská galerie Belvedere), 1835, olej na plátně, 128×159 cm
↑LUKÁŠ, Antonín. 750 let kolegiálního kostela sv. Mořice v Kroměříži: Poklady mořického chrámu. Příprava vydání Petr Pálka. Kroměříž: Klub UNESCO, 2010. 104 s. ISBN978-80-85945-58-4. S. 93–95.
Literatura
Šárka Leubnerová (ed.), Umění 19. století, s. 90, Národní galerie v Praze 2016, ISBN978-80-7035-598-5